Legionář Ludvík Vokurka
Zápisky z legií
Pamětní list z legií
Tištěný nadpis:
PAMÁTCE A SLÁVĚ HRDINŮ ČESKOSLOVENSKÝCH VOJSK ZAHRANIČNÍCH
OSVOBODITELŮ VLASTI–TVŮRCŮ A OCHRANITELŮ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Po levé straně: fotografie
Text:
VOKURKA
Ludvík
svobodník
nar. 8.8.1896
2.
stř. pluk Jiřího
z Poděbrad
5.
rota
Po pravé straně : text
dne 7. července 1917 v Bobrujsku.
Súčastnil se bojů
při ústupu z Ukrajiny,
u Samary, Čeljabinska,
Zlatoustu, Omska,
Simbirska, na frontě Uralské a
na Sibiřské magistrále.
Vyznamenán
československou revoluční
a Spojeneckou medailí.
Navrátil se do vlasti
v srpnu 1920 20.tr. (dvacátou transportní?????)
lodí Mont Vernon
Zůstal ve službách vlasti..
Úvodem
Nebývá obvyklé nacházet písemné doklady o událostech, které se staly před devadesáti lety. Někdy po roce 1983 se dostal do mých rukou menší, ale těžký balík legionářské literatury, mezi níž se nacházel malý nenápadný deníček o rozměrech 13 x 8,5 cm,, popsaný stručnými záznamy o putování československých legií Ruskem. Tyto zápisky si psal Ludvík Vokurka. Z pamětního listu, vlepeného v prvním díle obsáhlé čtyřdílné kroniky Za svobodu, jež zachycuje velmi podrobně historii československých legií, jsem se dozvěděl o pisateli poznámek v deníčku další údaje .
Ludvík Vokurka, narozen 8. srpna 1895 nastoupil vojenskou službu ve světové válce jako pěšák u 14. zem. pluku v Hallu dne 15. března 1915 a byl zajat dne 28. července 1915 na ruské frontě v Sokalu. Zúčastnil se revolučního hnutí za svobodu národa a vrátil se do vlasti 14. srpna 1920 jako legionář 2. československého střeleckého pěšího pluku Jiřího z Poděbrad.
A další životní
osudy Ludvíka Vokurky ,mého dědečka? Krátce
po návratu z legií se oženil a odstěhoval se do
Košic, kde žil a pracoval na železnici do listopadu 1938, kdy
musel opustit město, které se stalo součástí
horthyovského Maďarska. Rodina se odstěhovala do rodné
obce Luka nad Jihlavou ,kde našli v počátcích
ubytování u příbuzných. U ČSD pracoval
až do důchodového o věku. Po smrti první manželky,
která zemřela v roce 1943 a je pochována na
hřbitově v Lukách, se po roce 1945 žení podruhé
a zůstává v Brně, kde 14. listopadu 1983 ve věku
88 let umírá. Pochován je na brněnském
ústředním hřbitově.
Zápisky, psané inkoustovou tužkou, zachycují události
z roku 1918, zpravidla velmi stručnou jednou větou. Na druhé
straně je napsaná adresa pisatele:
Ludvík Vokurka, v Lukách u Jihlavy č. 29, Morava
Strana třetí je nadepsána Délka železnice z evropskýho Ruska do Vladivostoku. Následuje několikastránkový seznam železničních stanic zpravidla doplněné vzdáleností. Označuje, že jedna versta se rovná přibližně jednomu kilometru. Pro úsporu místa jsou psány stanice vedle sebe, v závorce je uváděna vzdálenost:
Penza (208), Kuzněck (---), Syzraň (236), Samara (128), Krtovka (75), Čižmy (375), Ufa (44), Vjazovaja (129), Berdjuiz (62)
6/V Zlatoust (---), Poltajevo (174), Čeljabinsk (27), Šumicha (117), Kurgan (124), Makušin (122), Petropavlvsk (127), Isil Kul (127), Omsk (129), Tatarskaja (158), Kainok (145), Ubinskaja (78), Kurgat (117), Čulim (43), Nov. Nikolaj (123), Bolotnaja (118), Taiga (97), Marinsk (139), Bogotal (124), Ačinsk (64), Černorečinskaja (38), Krasnojarsk (135), Kljuchenaja (104), Kansk (103), ????Ilanskaja nebo Hanskaja (58), Tajšet (188), Nižněubinsk (153), Tulun (110), Zimin (130), Polovina (138), Inokentěvskaja (90), Irkutsk (7), Bajkal (61), Murikuj (51), Sljudjanka (45), Murino (57), Tanokoj (50), Mysobaja (54), Selenga (79), Verchnoubinsk (75), Petrovskij zav. (134), Chilok (92) , Mogzon (161), Jablonovaja (61), Ingoda (34), Čita (37), Molgojlub (166), Olovnaja (67), Borza (93), Manžurrija (120), Chorchonta (86), Jakeša (167), Barin (176), Turgicha (145), Sytykar (44), Charbin (263), Imjačipo (152), Chajdaschaja (103), Chajlin (89), Mulin (110), Pograničnaja (115), Nikolsk (115), Ugolnaja (72), Vladivostok (102)
Obal z deníčku je
stržený, na prvním listě jsou napsány
adresy, další tři listy jsou popsány názvy
stanic, u většiny z nich jsou napsány vzdálenosti
mezi nimi.
Nejzajímavější
a také nejobsáhlejší část záznamů
začíná v zápiscích na straně deváté
pod názvem Naše cesta z Ukrajiny
do Vladivostoku. Záznamy začínají
datem 23. února 1918, poslední datovaný záznam
je z 13. dubna 1920. Nejobsáhlejší jsou záznamy
z roku 1918, léta 1919 a 1920 zachycují jen dny
význačných přesunů. Zajímavý je seznam
věcí, které „vyfasoval“ a také služné,
které obdržel podle nepřímých důkazů
v letech 1919- 20. V závěru jsou napsány
texty písní a pár tehdy důležitých
adres pro demobilizované legionáře.
Ze
záznamů:
str.9
Naše cesta z Ukrajiny do
Vladivostoku
Pochod 23/2
1918
Berdičev – Krtovka –
Chodorkov – Brussilov – Paškovka - Bělgorodka 29/2 –18
Svatošín
– Kijev - Svobodka
Srážka
s německým vojskem na mostě přes řeku Dněpr –
10 hodin boj
str.10
Jednodenní
odpočinek
Trebochova 2/3 –18
Jadlovka – Velká bazaň –
Pustošín (1 den odpočinek) – Rudovka
Priluky – ochrana mostu 10/3
Jízda vlakem
Priluky
11/3 –18
Bachmač
Konolopy – Lgov 12/3
Elec - 4 dni stojíme
Uralsk
str.11
Astapovo
Hrobka ruského básníka Lev Tolstoj
Tambov
Kirsanov 21/33 – 19/4 měsíční
přestávka
Rtištěvo 20/4
Bajka sedm dní stojíme
Serdobsk 27/4
Kremčino 2 dni stojíme
Penza 29/
4 - 30/4
Kanaevka
Kadejka
Jeljuzan
Sjuzun
Kuzněck
Syrzaň 1/5
Batraky
str.12
Pravaja Volha
Levaja Volha most přes Volhu 1
1/2 kilometru
Benzenčuk
Eriko
Lipjak
Krjaž
Samara
Kinel 2 dni stojíme
Jazevka 3/5
Turkeněvka
Gzorgievka
Krotlovka
Muchanovo
Tolkoj
Tulda 4/5
Bulsk
str.13
Buguruslan
Abdulino
Ik
Tandybulsk
Prijutovo
Aksakovo
Hluchovskaja
Aksenovo 4/5
Kjaž
Aptarovo
Šafranovo
Šlak
Rajevka
Udrjak
Kučum
str.14
Čižmy
Ufa
Černikovka
Šakša
Iglino
Miňjar začátek
Uralu 5/5-18
Jeral
Kropačevo
Jachorevo
Ust-Katav
Minka
Vjazovaja
Mikiněvka
Berďans
Zlatoust 2
dni stojíme
str.15
Taganaj 7/5–18
Uržunka Hranice Evropy a Asie.
Přejezd o půl druhé odpol.
Hrebet
Syrostannn
Turgojak
Miass Konec Uralu
Kisegar
Čerbakul
Poletajevo 19dní stojíme
Smolinsk 26/5. Přepadení
vlaku 6 ho pluku u města??????, našich bratrů 28 zabitých
,13 ran.
Šeršny
Čeljabinsk
27/5 Zabrání města
Čeljabinska a 30 tisíc pušek ručních, 21 děl, přes
100 strojních pušek
28/5 Odjíždíme zpět na Zlatoust
29/5 Přijeli jsme do Syrostanu.
Nástup na vlak krasnoarmejců nerozhodnut
30/5 Druhý nástup na stanici, kde nám vzali do zajetí batalioního komandira, velitele 2. praporu poručíka Piateka
31/5 Odstupujem na stanici Miass
str. 17
1/6 –18 Nástup krasnoarmejců od 8 hodin ráno do 4 hodin odpoledne mezi stanicemi Turgojak a Miass. Zabito od štábu 1. pluku 12 bratrů, od našeho 2. pluku 7. roty 2 bratři. Bolševické ztráty veliké. Zabit jejich komisar.
2/6 Malý dělostřelecký boj. Sestavování kozáckých oddílů. Kozácké rozvětky. Služba na mostě, zastřeleno 7 bolševiků.
str.18
3/66 Pohřeb padlých bratrů ze dne 1/6 v městě Miass při účasti kozáckých vojsk. Slabý dělostřelecký boj, strát není.
K 12 té hodině noční velká střelba strojních a ručních pušek. Nájezd naší a kozácké rozvětky na linii krasných.
4/6 O 7. hodině ráno malý dělostřelecký boj.
str. 19
5/6 Přestřelka z pušek a děl
6/6 Artilerijskaja přestřelka
7/6 Boj krasnoarmejců v noci mezi sebou, při změně ve dne, klid.
8/6 Stálá střelba
9/6 Střelba z pušek a malých zákopních děl…
10/6 Klid
str. 20
11/6 Malá střelba
12/6 Střelba z pušek a děl
13/6 Útěk krasnoarmejců neznámo kam
14/6 Na frontě klid.
Pohřeb padlého br. desat. Borůvky za hojné účasti obecenstva města Miass a tamějších ruských dobrovolníků a kozáctva.
str. 21-22
Od 15/6 do 24/6 klid.
25/6 Nástup na Zlatoust
Ve 2 hod. v noci nastupovaly dva (??????), pak následovaly vlaky s námi. V 6 hod. ráno první srážka s krasnogvardějci u stanice Syrbotanu. Po krátkém ohni byli nuceni ustoupit. Zabrány 2 kulomety, několik vintovek a revolverů.
Ztráty naše: 10 ubitých, mezi nima milosrdná sestra. Nástup pokračuje směrem na Zlatoust. Téhož dne námi zabrána stanice Hrebet a Uržumka bez boje.
26/6 Ve 2 hod. ráno zabráno bez boje město Zlatoust.
27/6 Pronásledování krasnoarmejců, ustupujících směrem k Berdalysu
str. 23-24
28/6 Námi zabrán závod Kusimski i stanice a vesnice. Ztráty napatrné
29/6 Odjezd ze stanice Ri (?) do Zlatoustu
30/6 Oddych. Námi zabráni dva čeští komunisté a byli námi zastřeleni.
1/7 Odjezd ze Zlatousta na Jekatěrinburg
Ve 2 hod. odpoledne jsme se dali po dráze na Jekatěrinburg, námí obsazeny stanice:
Zukutan, Kusinský závod, spálený most přes řeku. Zastřelen komisař ze Zlatousta
2/7 Odjíždíme na stanici Zlokazovo a rozjezd, Urgal před námi zničený železniční mosty
3/7 Spravujem železniční most
str. 25 – 26
4/7 Odjezd na stanici Ungarda
5/7 Nástup na krásný začal ve 4 hod. ráno. Skraje byl námi nástup proveden a my obráceni na útěk. Zabrali jsme tři strojní pušky a mnoho válečného materiálu. Jejich ztráty veliké. Naše ztráty 3 zabití a 24 raněných. Navečer jsme byli nuceni ustoupit na stanici Ungarda.
Od 6/7 do 12/7úplný klid, polní služby.
12/7 Nástup na město a stanici Nezepetrovskaja. Večer najel na naše linie bolševický obrněný tank, avšak naším dělostřeleckým ohněm byl odražen. Máme 4 raněné, 1 z raněných zemřel.
13/7 Přípravy k nástupu. Jejich artilerie ostřeluje naše vlaky.
str. 27 – 28
14/7 Rozhodný nástup 2. práporu 2. pluku a 1. práporu 3. pluku. Jdeme bolševikům 30 kilometrů dozadu na obchvat. V 9 hodin silný dělostřelecký boj. My byli již přebrodění přes řeku Ufu, kde nás kozáci na koních přepravili. Vzadu jsme jim rozházeli trať. Na to za 5 minut jel jejich vlak. Nový se rozbil, na to přijel druhý, obrněný a začal na nás střílet ze strojních pušek a jednoho děla. Avšak, když jsme udělali bodákový útok, tak byl nucen ujet. V 7 hod večer byla námi sebrána stanice. Při ústupu zapálili všechny vlaky a náboje. Ústup jejich ve velikém nepořádku. Námi sebráno 45 strojních pušek, 4 děla, 2 bronirované (obrněné) vlaky a mnoho ručních pušek. Naše stráty 8 zabitých a 21 raněných.
15/7 Klid a čistění stanice
16/7 Klid
str. 29
17/7 Úplný klid
18/7 Nástup na stanici Araslanovo. Po krátkém boji byli odraženi. Námi vzato 7 stroj. pušek a 1 zákopové dělo. Ztráty jejich veliké, naše 2 zabití, 5 raněných, v nástupu pokračujeme.
19/7 Námi sebrán Michajlovský závod bez boje, stáhli se, stanice celá spálena.
20/7 Projížďka na Araslanovo a zpět na Michajlovský závod.
str.30
21/7 Nástup pokračuje , zabrána st. Niže-Sedrobskaja, st. Mik, Dobružinb a stanice Kusino.
22/7 Nástup na stanici Sabik, která byla zabrána malým s bojem naším bronizovaným vlakem, byl zničen jejich obrněný vlak , zabráno 15 zajatců.
23/7 Úplný klid
str. 31
24/7 Klid
25/7 Klid
26/7 Dělostřelecká přestřelka
27/7 Odjíždíme do Ufy
28/7 Přijeli jsem do Zlatoustu
Od 28/7 služby po stanicích Zlatoust, Ufa až do 25/8
26/8 Nástup na stanici Kaltovku, krásný z vesnice vybity, naši 2 zabití, 10 raněno.
str. 32-33
27/8 Odjíždíme na st. Iglino
28/8 Boj načal odpoledne ve 4 hod., krasný odražený a obráceni na útěk, večer jsmec byli nuceni ustoupit. Stráty naše 8 zabitých, 36 raněno.
29/8 Odjezd ze st. Iglino na st. Usi- Teljak
30/8 Stojíme na místě
31/8 Jdem pěšky na st. Iglino
1/9 Stojíme na st. Iglino a čekáme na spravení mostu a na vlak
2/9 Odjíždíme do Ufy a Samary
3/9 Dojeli jsme do st. Pochvistnevo a jedem zpět do Ufy
4/9 Dojeli jsme do Ufy
5/9 Jedeme opět do Samary
6/9 Dojeli jsme do Samary
Od 7/9 do 11/9 stojíme v Samaře.
str.34
s tentýž den odjíždíme po Volze směrem k Simbirsku
12/9 Přijeli jsme do přístavu Šilovka, rozestavení polní stráže.
13/9 Večer jsme odpluli do přístavu Sigilej a zase zpět do Šilovka.
14/9 Stojíme v přístavě
str.35
15/9 Navečer nástup krasných na přístav. Dali jsme se na zpáteční cestu do Samary, stanuli jsme v přístavu Novoděviče a zas jedem dolů Stavropol – Samara.
16/9 Stojíme v přístavu Samary
19/9 Odjíždíme do přístavu Stavropol, ochranná služba
18/9 Stojíme v přístavu
19/9 Stojíme v přístavu
str.36
21/9 Garnizonní služba
22/9 Jdeme zpět na přístav
23/9 Jsem přidělen jako instruktor k ruskému pluku (23.Singibejský –tatarský)
24/9 Vojenské cvičení až do 28/9,večer odjíždíme do Samary po Volze, kde se právě odbýval Česko-slovacký národní svátek sv. Václava, všude české prapory.
str.37
29/9 Jsem v Samaře
30/9 Odjíždím zpět do Stavropole. Odcházím zpět k rotě.
1/10 Odjíždíme do Samary
2/10 Jedem po Volze
3/10 Jsme v Samaře
4/10 Jsme v Kinelu
5/10 Přijeli jsme do Smišlajeva
str.38
6/10 a 7/10 Zadržujem nástup krasnoarmejců
8/10 Jedeme směrem k Ufě
Od 9/10 do 14/10 jsme na cestě
14/10 Přijeli jsme do Čišmy a přijeli na dráhu Čišmy - Simbirsk
15/10 Jedeme na front k Bugulmě, dojeli jsme do st. Kandry. Odřeknutí se boje 6.,7. a 8. roty
16/10 Jedeme zpět do Čišmy
str. 39
17/10 Stojíme v Čišmách
18/10 Jedeme do Miňjar, prohlídka domů a továrny kvůli zbraním u civilních osob
Od 19/10 do 24/10 stojíme na stanici Miňjar
24/10 Jedeme do Simskej. Prohlídka domů a továrny, nalezeno několik pušek a zatčeno 10 osob
25/10 Stojíme na stanici
str.40
26/10 Stojíme na stanici
27/10 Jedeme do Ufy a do Čišmy ke štábu pluku
28/10 Stojíme v Čišmách
29/10 Stojíme v Čišmách
30/10 Jedeme do Prijutova
31/10 Stojíme na st. Prijutovo, držíme polní stráže a dělají se rozvědky až do 9/11
str.41
10/11 Jsme ubytováni ve vesnici. Polní služby a rozvědky, den prošel bez boje.
11/11 Polní služby rozědky. Klid
str. 42
12/11 Nástup na vesnici Novotroic Tarkasy, krasní odražení a ustupují, ztrát nemáme
13/11 Zpáteční cesta z Tarkas do Islan Bachtioru, po obědě nástup krasných na ves Islan Bachtin. Po krátkém boji byli odraženi, avšak pod nátlakem nepřítele na levý křídlo jsme museli ustoupit do vesnice Malaja Šacha. Naši 3 ranění a na levém křídle 75 raněných, 24 zabito.
str.43
14/11 Ráno nástup na naše staré pozice Islan Bachtin, vesnice zabrána bez boje
15/11 Jsme ubytováni ve vesnici. Polní služby
16/11 Polní služby, celý den klid, večer jsme odešli na levé křídlo do vesnice Isakajevo a na naše místo 10. pluk
17/11 Isakajevo – polní služby, celý den klid
18/11 Polní služba a rozvědky
str.45
Tady se autor poznámek spletl při číslování stránek, neboť po straně 43 následuje strana 45.
19/11 Polní služby rozvědky až do 23/11. V noci ve 2 hodiny jsme pod nátlakem bolševických vojsk ustoupili do vsi Malaja Šacha.
24/11 Ustupujeme dále na st. Prijutovo, odtud odjíždíme vlakem do Aksakova.
25/11 Stojíme na rozjezdě
26/11 Jedeme na stanic Šafranovo, kde stojíme
27/11 Jedeme Čišmy – Ufa
str.46
28/11 Dojeli jsme na st. Ufa
29/11 Jedeme na Zlatoust
30/11 Jsme na cestě Kropačevo, Zlatoust.
1/12 Stojíme na st. Zlatoust
2/12 Jedeme do Miass.
3/12 Stojíme na st. Miass. Večer jsme se odstěhovali do města. Jsme ubytováni po rotách ve větších domech.
str. 47
4/12 Odpočinek v městě
Miass (je) v krásných uralských horách, kde po těžkých bojích a útrapách si opět muzikami a všelijakkými zábavami oslazujeme ten vojenský život, který nás již přestával těšit.
Vánoční svátky jsme užili šťastné a veselé, každý den jsem tančili.
Zde jsou poznámky přerušeny, další zápis je až z velikonočních svátků. Lze dovodit, že město Miass se stalo pro některé legionáře dočasným domovem.
str.48
(bez data) Na Bílou sobotu před velikonocemi odjíždíme z města Miass, v neděli jsme dojeli do Čeljabinska, odkud v pondělí odjíždíme, v úterý jsme dojeli do Kurganu, kde stojíme ve vlaku na stanici.
1/5 Odjíždíme ze stanice Kurgan na východ na ochranu trati proti bolšev. bandám
str. 49
(bez data) Stojíme na stanici Ilanskaja a držíme službu po stanici.
Odjíždíme na rozjezd Klučí na ochranu trati.Jedeme do irkutska
27/7 dojeli jsme na místo, kde držíme posádkovou službu.
str. 50
13/4 –20 V šest hodin večer odjezd z Vladivostoku.
14/4 Celý den jedem
15/4 Ráno ve 4 hod jsme dojeli k japonským břehům a podél nich jedem do přístavu Muraran (9 hod. dopoledne)
Tady zápisky, v nichž se mluví o bojové činnosti končí. Pozorný čtenář si jistě všiml místy pravopisných chyb, hovorových výrazů.Část chyb jsem ponechal na dokreslení textu,část jsem opravil v duchu současných pravopisných norem.
Na konci deníčku, od strany 80 je ještě pár informací, vztahující se k materiálnímu vybavení legionářů.
str. 80
9/3 –20 (Ruský ostrov)
1.Evakuační stanice 3. roty
Odevzdal jsem:
1 japonskou pušku s řemenem a bodákem (zřejmě Arisaka)
1 malou nábojnici s 5 kusy nábojů
1 zimní čepici (papachu)
1 pár rukavic
Číslo pušky: 163052
Osobní číslo:10343
str.81 –82
Věci u roty 10/XI –19
1nový oblek (jap.)
1soukenné omotky a 1 japonské
3 páry střevíců
3 páry prádla barevné
1 pár jap. nové prádlo
2 páry ruského letního prádla
1 fun tabáku
3 krabičky cigaret
2 ručníky
1 pár podešví
1 pár onucí letní
1 pár onucí zimní
5 čísel Čsl. zpravodaj
3 čís. houpaček
1 fun mýdla
50 kusů patron
1 palatku a provaz
1stř. novou (skl.)???????
1 mapu Ruska
Dostal : 9/III – 20 (Ruský ostrov)
1 plášť Japon. (záměna)
1 přikrývku (záměna)
1 ručník a 1 kapesník
1 jídelní příbor (4 kusy)
18/III-20
1 pár prádla
Na stranách 52-59 je napsána báseň ve stylu kramářské písně.. Text vyjadřuje nespokojenost příslušníků legií se skutečností, že jejich návrat do nově vzniklé vlasti – Československé republiky koncem října 1918 byl oddalován.
Ze Sibiře hoši domů jedou
(Hrůzostrašná píseň o tom poplachu)
Poslechněte lidé vážení,
jaké bylo u nás
zděšení
Po té hrůzostrašné
zprávě,
že sibiřští
chlapci právě
zahájili do Čech velké
tažení
Ježíš marja, to je
k zbláznění!
Syrový prý řekl
Dohodě,
že nebudou čekat na lodě
jeto sice úkol těžký,
ale když prý půjdou pěšky
budou tady (doma?) dříve
nežli po vodě
A hned nastal poprask v národě.
Ze Sibiře hoši domů jdou,
rozkřiklo se u nás
pojednou
Zemínové praskla
blůza
každý křičel : To je
hrůza,
ze Sibiře regimenty do lodí
jdou
Bože, chraň vlast naši ubohou!
Švehla, jenž se právě
oholil, křiknul:
Kdopak jim to dovolil?
Tusar pustil z ruky vesla,
z ministerského spad
křesla,
zezelenal rázem jako
krokodýl
Tohle nám vše Kramář
dovolil.
Fráňa řekla myslíc
na mastky.
Vždyť jim přijdou na krk na
svátky
Zůstaňme jen pří dohodě,
že je americké lodě
z Ruska
budou vozit do Čech na splátky
nebo aspoň jejich ostatky.
V Právu lidu honem
napsal šmok:
Ze Sibiře do Čech není
skok
Kramář sved je k tomu
kroku,
když tam byli přes pět roků
mohli tam přec zůstat ještě
jeden rok
Jak si přeje bolševický
blok
Agrárníci ze všech
českých míst
na Sibiř hned psali dlouhý
list
Hrdinové velkomožní
počkejte na to přes
rok do žní
letos už tu sami nemáme co
jíst
jak to možno ve Venkově číst
Naše svatá hierarchie
řekla:
Sbohem světe, adié!
V Čechu nadávali vztekle,
tohleto si Kramář
v pekle
od našeho pánaboha vypije
Štěstí, že už tady
Kordač je.
Alois Můna na Pankráci
zbled,
když tu zprávu v právu
lidu čet
Tohleto mně nenapadlo,
pošlete mi nové prádlo
mě se zdá, že jsem do
něčeho sed,
více chudák říci
nedoved.
Strach se zmocnil Pepka Stivína
Ježíš márja to je
novina
Sotva ale svěsil hlavu,
dostal od Šmerala zprávu
Já ti pošlu Pepku vojsko
z Berlína,
vždyť jsme s Němci jedna
rodina.
Hrůza šla na pány keťasy,
začali se chytat za vlasy.
svatý Petře, netušíte,
přišla na vlast těžká
chvíle
republika ještě konkurs ohlásí,
až nás dají všechny
do basy
Každý řádný
vládní parasit křičel:
To se musí překazit
Každý, kdo je při
korytu,volal:
Hajme neutralitu,
tohleto nás může
všechny dorazit,
pospěšte je někdo zarazit
Že se octnul v nebezpečí
stát,
musel Beneš honem zprávu
dát,
že je netřeba se lekat,
v Sibiři prý budou
čekat,
jak si ráčí naše
slavná vláda přát
Proto můžem zase klidně spát.
o svou těžce ohroženou vlast
dál mít budem koalici
dál tu budou bolševici
dál se může v republice krást
Nechť žije zachráněná vlast.
Ještě jedna krátká báseň (nebo píseň?)
Kroužek zajatých válečníků
Co jsme zakusili hladu
a všelijakých strastí
a nakopali okopů
při kulovém dešti
Šrapnely nám nad hlavami
praskaly ve vzduchu
a kuličky ty o závod
letí kolem sluchu
Až konečně v srpnu
zajmuli nás Rusi
do Lucka na nádraží
hnali nás jak husy.
A teď v plénu
konec všemu
již jsme zase ozbrojeni
a do českých pluků
pěkně zařazeni
Následují adresy potřebné již po návratu do vlasti:
Evidenční kancelář
československých
zahraničních vojsk
Pohořelec
Praha 4
Transitní prapor
Ruských legií
Praha III
Štefánikovy kasárna
Filiální kancelář
finanční správy
československých vojsk na
Rusi
na Smíchově
Štefánikovy kasárna
Komentáře
Přehled komentářů
Ta první písnička je od Karla Hašlera. Zajímavé by bylo zjistit, jak se k nim dostala.
písnička
(drahomiravaskova@seznam.cz, 2. 10. 2009 14:13)