Odbojová činnost - Znojmo
7. 6. 2007
Jaroslav Augusta, 20.7.1948
Znojmo, Malá Františkánská 7.
Začátkem listopadu 1944 jsem byl pověřen štábním kapitánem Dvořákem k získávání členů do odbojové organisace ve Znojmě během listopadu a prosince. V lednu 1945 jsem byl vyslán jako spojka do Mašovic, kde byla skupina vedená Josefem Mrňou /který pracuje t.č. v obuvnické dílně naproti evangelickému kostelu a bytem v Únanově. Uvádím jej jako svědka/. K této skupině jsem častěji dojížděl, neboť měla málo zbraní, a proto jsme ji ze Znojma chtěli dodati po tajmu zbraně, ale jelikož se německá armáda v té době nastěhovala do Mašovic, tak si skupina obstarala zbraně od některých vojáků německé armády.
V polovici března byla připravena akce, která měla býti provedena v měsíci dubnu, a to svolání všech členů k ozbrojení dle plánu št. kapitána Dvořáka. Tato akce měla směřovat ve městě ke zmatku v německé armádě a obsazování města Znojma a připojení se k postupující Rudé armádě. Pro častá bombardování však nedošlo k provedení plánu. Nato 6. května jsem dostal rozkaz jako spojka, abych objížděl všechny členy a známé. Byl jsem též v Legionářské ulici u p. Bučínského, kde byla skupina Jaroslav Stehlík, Eduard Bučínský a Pelech, Kteří měli v té době schůzku. Jim jsem vyřídil vzkaz od št. kapit. Dvořáka /uvádím je jako svědky/. 7. května byli svoláni všichni členové a ostatní znojemští Češi a připravováni na zacházení se zbraní, ručními granáty, automaty atd. Příprava trvala od 5 hod. odpoledne do pozdní noci. Brzo ráno 8. května jsem byl poslán se skupinou do sokolovny, kde byly zbraně, pušky, pancéřové pěsti a bedničky s ručními granáty. Při zpáteční cestě již jsme potkávali ozbrojené SS-many, ale k přestřelce nedošlo, neb jsme měli sebou granáty a pušky, které jsme vzali v sokolovně a náš počet se rovnal počtu SS-manů. Ze skupiny uvádím jako již po dlouhé době svědka Frant. Fanta, bytem jatky a mého bratra, ostatních, bylo nás asi 8, jsme se vtom nadšení na jména neptal. Hned po příchodu do továrny jsme naskákali do auta a jeli jsme ozbrojeni na doplňovací velitelství, kde jsme naskládali pušky a kulomety a odvezli do továrny Dvořák, kde pak bylo rozdělováno těm, kteří ještě neměli zbraně a začalo obsazování kasáren a jiných veřejných budov. Tato akce začala už zrána po 7. hod….Jako svědky, kteří jeli se mnou pro zbraně na doplňovací velitelství uvádím Fukače, pekařství, který řídil auto, Hiller, Pasířská ul., obchodní příručí, na ostatní jména si nevzpomínám, neb nás bylo plné nákladní auto, které s českou vlajkou jelo první po době okupace městem Znojmem. Dalších několik dní jsem konal službu jako národní stráž.
Augusta Jaroslav
Mjr. Ota Dvořák
Znojmo.
-------------------
V červnu 1939 založena buňka odboje v přádelně v Loděnicích u Berouna, kde byl bratranec Antonín Dvořák ředitelem. Pro tuto buňku zakoupeny mnou u puškaře v Ječné neb Žitné ulici v Praze pistole a převezeny do Loděnic.
Po celý rok 1940 kdy jsem byl obecním tajemníkem ve Žďárci, nabádal jsem obyvatelstvo Žďárce k pasívní rezistenci a navazoval pro odboj s vhodnými osobami spojení.
V březnu 1941 jsem šel do Znojma a nechal jsem rodinu v Tišnově, a to na požádání bratra Antonína Dvořáka, který do této doby vedl sám za těžkých podmínek továrnu a při tom soustředoval Čechy, budil české obyvatelstvo.- Po příchodu do Znojma jsem se včlenil do této činnosti, navázal prostřednictvím stavitele Hynka Smejkala, Znojmo, Rašínova ul. spojení s pplk. Matějů v Brně, který mi dal za úkol organisovat odboj ve Znojmě. Pplk. Matějů byl později zatčen a popraven.
Brzy po příchodu do Znojma navázal jsem na doporučení p. Talpy, mistra továrny, spojení s p. Bučínským, ilegálním vůdcem českého znojemského dělnictva a dojednal jsem s ním, že ozbrojenou akci povedu já a že on mne bude svým vlivem a dělnictva podporovat při náborových akcích ve vhodný čas prováděných.- V téže době založili jsme spolu se švagrem Cyrilem Šťastným a bratrem Antonímem ilegální komunistickou buňku.
V roce 1942 jsem navázal prostřednictvím p. Uličného, nyní ve Znojmě styk s „Velou“ - pplk. Budíkem - . Ž e se jednalo o „Velu“ jsem se dověděl teprve dodatečně. V této době prohluboval jsem organisaci ve Znojmě pomocí bratra Ant. Dvořáka, Bronislava Wieczorka bratrance, Oldřicha Netoličky, - kterému bylo pak dokázáno, že poslouchal cizí rozhlas a byl uvězněn, jediný případ z organisace znojemské - , Rudolfa Staňka, Václava Brunclíka a od r. 1944 také Josefa Horáka a jiných. V roce 1942 nakoupil bratr Antonín Dvořák na obchodní cestě na Slovensku pár pistolí a převezl je do Znojma a to byly až do začátku roku 1945 jediné zbraně, které byly k dispozici. Jinak bylo snahou nás bratří nevyráběti pro válku, což se skutečně až do konce r. 1944 podařilo. – Ani v roce 1945 vyrobené tlačítkové vypínače pro letadla nikdy nebyly dodány, což mělo za následek vyšetřování nás bratří průmyslovou komisí a gestapem a byli jsme před uvězněním a popravením pouze zachráněni obsazením Vídně RA a smrtí vyšetřujícího gestapáka, který při bombardování Znojma byl zasažen pumou. – Po celou dobu sbírány z různých pramenů zprávy – namátkou prap. čet. Kudláček dodal náčrt muniční továrny u Břeclavi. Od konce roku 1944 velmi důkladně informoval o útvarech ve Znojmě a velitelích p. Maurer z Hodonic, p. Skýpalem jsem byl informován o všem co se dělo v okolí kreisleitera Bornemana a p. –
V létě 1944 při slovenském povstání navázal jsem styk s ředitelem kavárny Fenix z Mor. Ostravy p. Štětinou a majitelem této kavárny za účelem převedení přes hranice Slovenska. Přislíbili mi, že jak bude vše připraveno, budu vyrozuměn p. Něničkou z Mor. Ostravy. V důsledku toho, že přítomnost ve Znojmě byla uznána za nutnější, bylo od tohoto úmyslu upuštěno. –
Počátkem roku 1945 navázal jsem styk s rakouským četařem Ernstem Friedlem a jeho odbojovou skupinou. Jeho prostřednictvím opatřil jsem zbraně, ruční granáty a střelivo, které byly postupně kradeny a přenášeny a převáženy do továrny skupinou pouze 4 lidí, p. Šmikmátora, Bronislava Wieczorka, bratra a mne.
Začátkem 1945 organisován nábor dobrovolníků ve větším měřítku, který prováděli: Václav Brunclík, Jan Černík, Jaroslav Stehlík, švagr Cyril Šťastný, Jaroslav Augusta, Oldřich Netolička, bratr Antonín Dvořák, František Bučinský, Josef Horák. Když jsem viděl v březnu určitou nedůvěru, povolil jsem důvěrníkům jmenovat mne jako velitele odboje. V dubnu jsem navázal styk s tvořícím se ilegálním ONV v tzv. Protektorátě a škpt Zdenkem Bauerem – Rada tří. Prohlásil jsem tomuto ONV, že Znojmo obsadím znojemskými dobrovolníky podle situace a že zbraně pro tyto dobrovolníky mám. Škpt Bauer slíbil eventuelní pomoc venkova. Úmysly Němců ohledně hájení Znojma se stále měnily. Pro případ hájení Znojma připraveno napadnutí obránců Znojma ze zadu při čemž se měla rakouská skupina Friedl dát pod moje velení. K této akci však nedošlo, poněvadž se fronta zastavila asi 20km od Znojma, kde RA 3 týdny vůbec nepostupovala a k očekávaným bojům u Znojma nedošlo. Friedl opatřil část obranného plánu Znojma. Zprávy opatřovany také prostřednictvím Františka Maurera přímo od Landsschützenbatalionu, který byl až na dva důstojníky pro Němce úplně nespolehlivý. Od začátku dubna 1945 již jsem neopouštěl továrnu, poněvadž v důsledku bombardování dělnictvo již nechodilo do práce a bylo nutno hlídat továrnu, kde byly zbraně a střelivo uloženy a kam docházeli důvěrníci. Dvacátého dubna plný zásah do skladištní budovy továrny, následkem něhož nastal v blízkosti uložených zbraní požár, který musel býti částečně za náletu pomocí Ant. Dvořáka, Bronislava Wieczorka a sl. Kryštufkové a ještě dvou za každou cenu uhašen, poněvadž hrozilo prozrazení. Podařilo se a v noci odstěhovány zbraně a střelivo do vedlejší budovy. Kpt. v.v. Tuček, který chtěl původně jíti samostatně, se mi podřídil a s ním vypracoval jsem plány obsazení Znojma, rozdělení stráží a hlídek. Znojmo obsazeno RA teprve 8.V. 1945 v 16 hod.
7. května večer přišla větší část dobrovolníků do továrny, kde byli vyzbrojeni, rakouskými vojáky cvičeni v používání samopalu, panzerfaustu a ručních granátů. Ráno 8.V. 1945 vyslány po celém městě hlídky, zabezpečeny přechody a vyslány hlídky, které měly za úkol vést RA. Tyto hlídky se částečně dostaly do boje Znojmem ustupujícími SS, Znojemští Němci odpor nekladli a Znojmo předali ileg. nár. výboru. Dne 8.V. 1945 dopoledne čítal oddíl asi 600 vojáků a dobrovolníků, kerý až na část ve strážích byl přestěhován z továrny do Žižkových kasáren, kde byl ubytován, vystrojen a stravován – výstroj a proviant byl sabotážními činy skupiny četaře Friedla a p. Bayera připraven v kasárnách.- Kolem 16 hod. jsem se hlásil u generála RA, která vtáhla do města v tuto dobu, jako český velitel města.
V důsledku vylíčené činnosti bylo Znojmo jediné město pohraniční, které bylo před příchodem RA obsazeno českými dobrovolníky.
V době od 8. května do doby, kdy provedena na okrese částečná mobilisace a ustanovena policie, t. j. asi týden, chránil jsem s oddílem, který dostal v této době název místní národní stráž, státní a český majetek.
Mjr. Dvořák
Znojmo, Malá Františkánská 7.
Odbojová činnost.
Začátkem listopadu 1944 jsem byl pověřen štábním kapitánem Dvořákem k získávání členů do odbojové organisace ve Znojmě během listopadu a prosince. V lednu 1945 jsem byl vyslán jako spojka do Mašovic, kde byla skupina vedená Josefem Mrňou /který pracuje t.č. v obuvnické dílně naproti evangelickému kostelu a bytem v Únanově. Uvádím jej jako svědka/. K této skupině jsem častěji dojížděl, neboť měla málo zbraní, a proto jsme ji ze Znojma chtěli dodati po tajmu zbraně, ale jelikož se německá armáda v té době nastěhovala do Mašovic, tak si skupina obstarala zbraně od některých vojáků německé armády.
V polovici března byla připravena akce, která měla býti provedena v měsíci dubnu, a to svolání všech členů k ozbrojení dle plánu št. kapitána Dvořáka. Tato akce měla směřovat ve městě ke zmatku v německé armádě a obsazování města Znojma a připojení se k postupující Rudé armádě. Pro častá bombardování však nedošlo k provedení plánu. Nato 6. května jsem dostal rozkaz jako spojka, abych objížděl všechny členy a známé. Byl jsem též v Legionářské ulici u p. Bučínského, kde byla skupina Jaroslav Stehlík, Eduard Bučínský a Pelech, Kteří měli v té době schůzku. Jim jsem vyřídil vzkaz od št. kapit. Dvořáka /uvádím je jako svědky/. 7. května byli svoláni všichni členové a ostatní znojemští Češi a připravováni na zacházení se zbraní, ručními granáty, automaty atd. Příprava trvala od 5 hod. odpoledne do pozdní noci. Brzo ráno 8. května jsem byl poslán se skupinou do sokolovny, kde byly zbraně, pušky, pancéřové pěsti a bedničky s ručními granáty. Při zpáteční cestě již jsme potkávali ozbrojené SS-many, ale k přestřelce nedošlo, neb jsme měli sebou granáty a pušky, které jsme vzali v sokolovně a náš počet se rovnal počtu SS-manů. Ze skupiny uvádím jako již po dlouhé době svědka Frant. Fanta, bytem jatky a mého bratra, ostatních, bylo nás asi 8, jsme se vtom nadšení na jména neptal. Hned po příchodu do továrny jsme naskákali do auta a jeli jsme ozbrojeni na doplňovací velitelství, kde jsme naskládali pušky a kulomety a odvezli do továrny Dvořák, kde pak bylo rozdělováno těm, kteří ještě neměli zbraně a začalo obsazování kasáren a jiných veřejných budov. Tato akce začala už zrána po 7. hod….Jako svědky, kteří jeli se mnou pro zbraně na doplňovací velitelství uvádím Fukače, pekařství, který řídil auto, Hiller, Pasířská ul., obchodní příručí, na ostatní jména si nevzpomínám, neb nás bylo plné nákladní auto, které s českou vlajkou jelo první po době okupace městem Znojmem. Dalších několik dní jsem konal službu jako národní stráž.
Augusta Jaroslav
Mjr. Ota Dvořák
Znojmo.
-------------------
V červnu 1939 založena buňka odboje v přádelně v Loděnicích u Berouna, kde byl bratranec Antonín Dvořák ředitelem. Pro tuto buňku zakoupeny mnou u puškaře v Ječné neb Žitné ulici v Praze pistole a převezeny do Loděnic.
Po celý rok 1940 kdy jsem byl obecním tajemníkem ve Žďárci, nabádal jsem obyvatelstvo Žďárce k pasívní rezistenci a navazoval pro odboj s vhodnými osobami spojení.
V březnu 1941 jsem šel do Znojma a nechal jsem rodinu v Tišnově, a to na požádání bratra Antonína Dvořáka, který do této doby vedl sám za těžkých podmínek továrnu a při tom soustředoval Čechy, budil české obyvatelstvo.- Po příchodu do Znojma jsem se včlenil do této činnosti, navázal prostřednictvím stavitele Hynka Smejkala, Znojmo, Rašínova ul. spojení s pplk. Matějů v Brně, který mi dal za úkol organisovat odboj ve Znojmě. Pplk. Matějů byl později zatčen a popraven.
Brzy po příchodu do Znojma navázal jsem na doporučení p. Talpy, mistra továrny, spojení s p. Bučínským, ilegálním vůdcem českého znojemského dělnictva a dojednal jsem s ním, že ozbrojenou akci povedu já a že on mne bude svým vlivem a dělnictva podporovat při náborových akcích ve vhodný čas prováděných.- V téže době založili jsme spolu se švagrem Cyrilem Šťastným a bratrem Antonímem ilegální komunistickou buňku.
V roce 1942 jsem navázal prostřednictvím p. Uličného, nyní ve Znojmě styk s „Velou“ - pplk. Budíkem - . Ž e se jednalo o „Velu“ jsem se dověděl teprve dodatečně. V této době prohluboval jsem organisaci ve Znojmě pomocí bratra Ant. Dvořáka, Bronislava Wieczorka bratrance, Oldřicha Netoličky, - kterému bylo pak dokázáno, že poslouchal cizí rozhlas a byl uvězněn, jediný případ z organisace znojemské - , Rudolfa Staňka, Václava Brunclíka a od r. 1944 také Josefa Horáka a jiných. V roce 1942 nakoupil bratr Antonín Dvořák na obchodní cestě na Slovensku pár pistolí a převezl je do Znojma a to byly až do začátku roku 1945 jediné zbraně, které byly k dispozici. Jinak bylo snahou nás bratří nevyráběti pro válku, což se skutečně až do konce r. 1944 podařilo. – Ani v roce 1945 vyrobené tlačítkové vypínače pro letadla nikdy nebyly dodány, což mělo za následek vyšetřování nás bratří průmyslovou komisí a gestapem a byli jsme před uvězněním a popravením pouze zachráněni obsazením Vídně RA a smrtí vyšetřujícího gestapáka, který při bombardování Znojma byl zasažen pumou. – Po celou dobu sbírány z různých pramenů zprávy – namátkou prap. čet. Kudláček dodal náčrt muniční továrny u Břeclavi. Od konce roku 1944 velmi důkladně informoval o útvarech ve Znojmě a velitelích p. Maurer z Hodonic, p. Skýpalem jsem byl informován o všem co se dělo v okolí kreisleitera Bornemana a p. –
V létě 1944 při slovenském povstání navázal jsem styk s ředitelem kavárny Fenix z Mor. Ostravy p. Štětinou a majitelem této kavárny za účelem převedení přes hranice Slovenska. Přislíbili mi, že jak bude vše připraveno, budu vyrozuměn p. Něničkou z Mor. Ostravy. V důsledku toho, že přítomnost ve Znojmě byla uznána za nutnější, bylo od tohoto úmyslu upuštěno. –
Počátkem roku 1945 navázal jsem styk s rakouským četařem Ernstem Friedlem a jeho odbojovou skupinou. Jeho prostřednictvím opatřil jsem zbraně, ruční granáty a střelivo, které byly postupně kradeny a přenášeny a převáženy do továrny skupinou pouze 4 lidí, p. Šmikmátora, Bronislava Wieczorka, bratra a mne.
Začátkem 1945 organisován nábor dobrovolníků ve větším měřítku, který prováděli: Václav Brunclík, Jan Černík, Jaroslav Stehlík, švagr Cyril Šťastný, Jaroslav Augusta, Oldřich Netolička, bratr Antonín Dvořák, František Bučinský, Josef Horák. Když jsem viděl v březnu určitou nedůvěru, povolil jsem důvěrníkům jmenovat mne jako velitele odboje. V dubnu jsem navázal styk s tvořícím se ilegálním ONV v tzv. Protektorátě a škpt Zdenkem Bauerem – Rada tří. Prohlásil jsem tomuto ONV, že Znojmo obsadím znojemskými dobrovolníky podle situace a že zbraně pro tyto dobrovolníky mám. Škpt Bauer slíbil eventuelní pomoc venkova. Úmysly Němců ohledně hájení Znojma se stále měnily. Pro případ hájení Znojma připraveno napadnutí obránců Znojma ze zadu při čemž se měla rakouská skupina Friedl dát pod moje velení. K této akci však nedošlo, poněvadž se fronta zastavila asi 20km od Znojma, kde RA 3 týdny vůbec nepostupovala a k očekávaným bojům u Znojma nedošlo. Friedl opatřil část obranného plánu Znojma. Zprávy opatřovany také prostřednictvím Františka Maurera přímo od Landsschützenbatalionu, který byl až na dva důstojníky pro Němce úplně nespolehlivý. Od začátku dubna 1945 již jsem neopouštěl továrnu, poněvadž v důsledku bombardování dělnictvo již nechodilo do práce a bylo nutno hlídat továrnu, kde byly zbraně a střelivo uloženy a kam docházeli důvěrníci. Dvacátého dubna plný zásah do skladištní budovy továrny, následkem něhož nastal v blízkosti uložených zbraní požár, který musel býti částečně za náletu pomocí Ant. Dvořáka, Bronislava Wieczorka a sl. Kryštufkové a ještě dvou za každou cenu uhašen, poněvadž hrozilo prozrazení. Podařilo se a v noci odstěhovány zbraně a střelivo do vedlejší budovy. Kpt. v.v. Tuček, který chtěl původně jíti samostatně, se mi podřídil a s ním vypracoval jsem plány obsazení Znojma, rozdělení stráží a hlídek. Znojmo obsazeno RA teprve 8.V. 1945 v 16 hod.
7. května večer přišla větší část dobrovolníků do továrny, kde byli vyzbrojeni, rakouskými vojáky cvičeni v používání samopalu, panzerfaustu a ručních granátů. Ráno 8.V. 1945 vyslány po celém městě hlídky, zabezpečeny přechody a vyslány hlídky, které měly za úkol vést RA. Tyto hlídky se částečně dostaly do boje Znojmem ustupujícími SS, Znojemští Němci odpor nekladli a Znojmo předali ileg. nár. výboru. Dne 8.V. 1945 dopoledne čítal oddíl asi 600 vojáků a dobrovolníků, kerý až na část ve strážích byl přestěhován z továrny do Žižkových kasáren, kde byl ubytován, vystrojen a stravován – výstroj a proviant byl sabotážními činy skupiny četaře Friedla a p. Bayera připraven v kasárnách.- Kolem 16 hod. jsem se hlásil u generála RA, která vtáhla do města v tuto dobu, jako český velitel města.
V důsledku vylíčené činnosti bylo Znojmo jediné město pohraniční, které bylo před příchodem RA obsazeno českými dobrovolníky.
V době od 8. května do doby, kdy provedena na okrese částečná mobilisace a ustanovena policie, t. j. asi týden, chránil jsem s oddílem, který dostal v této době název místní národní stráž, státní a český majetek.
Mjr. Dvořák
Komentáře
Přehled komentářů
Zajimalo by mne jak se ta kniha jmenuje a jesly uz vysla??Diky za odpoved
znojmo
(Jirka, zástupce admina, 11. 11. 2007 18:15)Dobové fotografie jistě existují, snad se k nim časem dostaneme. Mapy s německými pozicemi na znojemsku vázané k určitým datumům taktéž existují. Příští rok, snad na jaře, má vyjít kniha, jenž se bude zabývat taktéž působením německých jednotek a jejich ústupem na znojemsku.. Jinak konec války se přes Znojmo přehnal velice rychle, fronta jako taková se na dlouhou dobu zastavila na čáře Pasohlávky - Drnholec - Novosedly atd.. Tuto čáru drželi Němci skoro dva týdny. Ústup byl směřovám na Mor. Budějovice a také kolem Vranova směr Dačice. Jinak na konci války už to utíkalo kudy se dalo, šlo o to dostat se radši do zajetí k američnům. Proto velká část vesnic na znojemsku ná v kronikách zmínku o přesunech něm. vojáků směrem na západ.
Dotaz
(Kuchař Stanislav, 2. 11. 2007 19:19)
Dobrý den, přečetl jsem si váš článek Odbojová činnost- Znojmo a zajímalo by mě, jestli náhodou nevíte přesnější místo zastavení fronty u Znojma a pak směr kudy německé jednotky ustupovaly. Nikde jsem nenašel bližší informace a nějaké mapy.Ještě by mě také zajímalo jak tehdy vypadalo okolí městského lesíka co se tu nacházelo a kudy procházela hranice.Slyšel jsem, že u Přimětic stávala celnice se závorou.A ještě zda existují dobové fotografie. Za odpověď moc děkuji.
Dotaz
(jura 8914, 23. 3. 2009 23:34)