Jest popsán přímými účastníky tohoto útoku a boje, respicientem finanční stráže Františkem Bernatem a resp. fin. str. Antonínem Kubáníkem, kteří opět po převratě v roce 1945, nastoupili službu hraniční stráže, na starém působišti v Hnanicích.
V bouřlivých dnech zářijových v roce 1938 došlo k přepadení celní budovy v Hnanicích. Přepadení toto bylo provedeno německými teroristy SDP, kteří přeběhli z našeho území do Rakouska.
Dne 20. září po 5 hod. ranní bylo vystřeleno na finance Frant. Hlínu, konající službu u celní budovy asi 30 ran. Rovněž bylo stříleno na finance Rudolfa Kosmáka z rakouské strany. Jmenovaní palbu neopětovali, dbajíce rozkazu, zabrániti za každých okolností vojenskému konfliktu.
Posádka celní budovy sestávala z velitele Jana Chrástka (inspektor fin. stráže) 12 financů a 5 vojínů S.O.S. Očekávali se další útoky, proto se vše připravovalo k obraně. Zabarikádovaly se okna železnými pláty, prkny a pytle naplněné pískem. Vykopaly se zákopy na levé straně za budovou asi 50 m od hranic a druhý od celnice v pravo asi 100 m od hranic. V pravém zákopu byl lehký kulomet, v levém byly připraveny ruční granáty. K obsluze kulometu byli přiděleni resp. Rud. Kosmák a voj. Ptačovský ze Šatova. Tento vojín za nepřítomnosti Kosmáka vyjmul z kulometu úderník. Po návratu Kosmáka ohlásil, že jde do Šatova pro cigarety a převléci se, což mu bylo povoleno. Teprve po jeho odchodu Kosmák zpozoroval, že kulomet je do boje nezpůsobilý. Asi za tři hodiny byl vojín Ptačovský spatřen na rakouské straně ve stejnokroji rakouského teroristy, jak vede německé celní orgány kolem celní budovy a podává jim zprávu o našich obraných opatřeních.
Dne 22. září o třetí hodině ranní zpozorovala hlídka v levém zákopu, fin. Kubáník a voj. Barták, že někdo překročil hranici a plíží se vinohradem k zákopu. Na zvolání „Stůj!“ bylo odpověděno palbou z automatu. Současně začala střelba ze všech stran na celní budovu. Teď teprve jsme počali také střílet. Střelba se stále stupňovala a trvala do 6. hod. ranní.
Po dosažení telefonického spojení s velitelem praporu S.O.S. podpl. gen. štábu Matějů, bylo požádáno o posilu, která byla přislíbena. Posila však nepřicházela a hlídka v západním zákopu byla nucena ustoupit. Hlídka ze západního zákopu se probojovala k celnici. V celnici měli jen dvě bedny ručních granátů, které přivezl poručík Chlup ve večerních hodinách před útokem. Pomoc stále nepřicházela a na opětovnou žádost o ni, bylo velitelem praporu odpověděno, že nás 17 mužů na obětování stačí.
Spousta ručních granátů, vrhaná okny a rozbitými dveřmi, ohrožovali posádku. Telefoní aparat byl zničen a telefonisté skoro zázrakem vyvázli z nebezpečí. Obrana vrhala granáty z oken prvního poschodí. Po vyčerpání všech možností obrany, když munice a ruční granáty docházeli, opustilo osazenstvo celní budovu. Nikdo nebyl raněn, jen telefonista byl na chvíli omráčen. V celní budově hořelo a strop v mezipatře se propadl. Shořely také kolny a garáž. Při ústupu byl zpozorován četnický pohotovostní oddíl, jak přichází od Šatova.
Nadporučík četnictva dostal rozkaz od podpluk. Matějů, ihned vyslat dvě družstva do Hnanic. Jmenovaný převzal velení a místo do Hnanic jeli do Šatova. Ze Šatova postupoval v bojovém rozestupu podél hranic, k celní budově. Když šel vyjednávat byl zajatý a až po ústupu ze státních hranic na demarkační čáru, byl předán rakouskými uřady v Příměticích, vojenskému velitelství.
Tak opustili financi celní budovu, kde zanechali skoro celý svůj soukromý majetek. Boj o celní budovu trval 3 hodiny a posádka ocenila čin poručíka Otmara Chlupa, když přinesl jim ruční granáty. Po ústupu se por. Chlup rozhodl, že se půjde podívat k celní budově na situaci a že by se pokusil dobýti budovu zpět za pomoci financů a příšedší posily.
Ač byl varován, setrval na svém rozhodnutí a s dobrovolníky od fin. stráže plížili se pravým silničním příkopem k celní budově. Když se přiblížili ke svahu, asi 300 kroků od budovy, zvedl hlavu a ukazoval směr, odkud střílel nepřátelský kulomet. V zápětí však byl zasažen a klesl mrtev k zemi. V té době byl doručen fonogram od ministerstva národní obrany, aby budova nebyla zpět dobývána.
Po smrti poručíka Chlupa, stáhli se ostatní do zpět Hnanic. Sanitní hlídka musela se také vrátit s nepořízenou, pro silnou palbu. Policejní praporčík Klempa vyzval proto německé občany, aby šli s bílým praporkem pro poručíkovo tělo, což se též stalo bez zvláštních příhod.
Po dvouhodinovém odpočinku ve stodole v Havraníkách, nastoupila fin. stráž opět hlídku. Dvoučlené hlídky chodili v obcích Hnanicích a Šatově a na fladnické silnici. Za Šatov se chodilo až ke dráze. Za soumraku bylo opět stříleno po hlídkách, ač během dne býval vždy klid. Námi opuštěná celnice byla silně obsazena německými ordnery. Večer se naše hlídky stáhli do pásma před Šatov a Hnanice a jako polní stráž setrvali na uvedených místech až do svítání. Během noci se přiblížila menší skupina nepřátel k Šatovskému nádraží, byli však zahnáni. Podle získaných zpráv, byl prý v Unter Reebachu připravený obrněný vlak k útoku na Šatov. Z těchto důvodů byly vyhozeny koleje před dřevěným mostem. Nálož, k vyhození těchto kolejí, byla již dříve k tomuto účelu připravena.
V Hnanické škole byla seskupena stráž – tři financia dva vojíni kulometné roty. Večer byli postavené dvě stráže na oba rohy školní zahrady. V 9. hod. večer zahájili nepřátelé palbu na školu. Obě stráže se stáhli do školy. Nepřátelé použili též ručních granátů a světelných raket. Osazenstvo školy se stáhlo na fladnickou silnici. Při ústupu zapoměli ve škole kulomet. Jeden z vojínů se vracel pro kulomet, byl však vrácen Bernatem, který odcházel ze školy a sám se vrátil pro kulomet. Ač byl zpozorován, šťastně se dostal do školy, kde vzal kulomet a utíkal s ním ke svým druhům. Byl však sražen tlakem vzduchu při výbuchu ručního granátu. Dva soudruzi, kteří mu šli naproti jej našli v bezvědomí. Odnesli jej, ošetřili a byl převezen do Znojemské nemocnice.
Až po několika dnech přijel do Havraníků velitel praporu SOS ppl. Matějů, který vyzval vrchního resp. Votavu, aby šel na státní hranici a zahájil jednání o příměří. Opatřen bílým praporkem odebral se na hranici k celní budově a tam navázal styk s německými úřady. Tito souhlasili aby bylo jednáno, načež velitel praporu odjel autem ke hranici k dalšímu jednání, kde bylo příměří oboustraně dohodnuto. Po tomto jednání konala finanční stráž opět hlídkovou službu v předpolí opevnění za účasti jednotek armády až do doby, kdy bylo toto pásmo postoupeno okupantům. Ústup ze stanoviště byl proveden 10. října 1938 přes Znojmo do Přímětic, kde vedla tzv. demarkační čára.
Než však finanční stráž, vojsko a četnictvo ustoupili a než nastoupil „Wehrmacht“ využili hordy ordnerů této chvíle k tomu, aby tloukli a mučili příslušníky českých rodin kteří zůstali v těchto obcích.

Jako konkrétní případ uvedeno:

Poštovní zřízenec Vlasák v Šatově byl zbit Šatovskými ordnery a vhozen do nedostavěného vojenského objektu, kde by jistě v bolestech a hladu zemřel, kdyby jej nevysvobodili financi a četnictvo, kteří jej nalezli. Jako rukojmí musel jít s četníky Šatovský starosta do Havraníků.
Při odchodu financů a četnictva, bylo na ně pliváno a sprostě nadáváno „českých psů“ a j. Stálé volání „Sieg Heil“ a „Heil Hitler“ které platilo již německé armádě, která již předjížděla skupinu hraničářů, která s bolestí v srdcích a se slzami v očích musela opouštět svoje domovy.
České matky s dětmi v náručí s pláčem volali za českými vojíny, aby je neopouštěli a a aby je vzali sebou.

Seznam finanční stráže v Hnanicích z r. 1938

Chrástek Jan ..vrchní respicient I. třídy, přednosta narozen 17.9.1897
Klapal Cyril ....vrchní respicient ............................narozen 6.6.1899
Kočí Jan ...........-//- ....- // - ...................................-//- .... 26.12.1897
Lustig Alois ......-//- ....- // -.................................... -//- .....24.6.1897
Kalivoda Frant. --- .....- // -................................... -//- .....23.2.1907
Hlína Frant. ......--- .....- // - ...................................-//- .....7.4.1902
Kubín Karel .....--- ...... // - ....................................-//- .....7.4.1902
Kosmák Rudolf ..dozorce finanč. stráže II. tř. .........-//- .....11.4.1908
Musil Bohuslav .......-//-.... -//- .....-//-.....................-//- ......26.1.1911
Kachla Jaroslav ......-//- ....-//- .....-//- ....................-//-...... 9.6.1912
Bernat Frant. ..........-//-.... -//- .....-//- ....................-//-
Votava Karel vrchní respicient ...............................-//- 16.12.1898

Poznámka: V  kronice, v seznamu finanční stráže, jsou zkomoleny hodnosti. Chrástek Jan  ..vrchní respicient I. třídy, přednosta - tato hodnost neexistovala. Buď vrchní respicient, nebo inspektor I. třídy. V tomto případě nejspíše inspektor, neboť je takto jmenován i v článku.. Dále se nepoužívalo slovo "přednosta", ale "správce oddělení".
Kosmák Rudolf ..dozorce finanč. stráže II. tř.- tato taky neexistovala, asi je myšlen dozorce ve druhé polovině čekatelské doby..
Děkujeme uživateli mbbb za upozornění a opravu chybných hodností, které vznikly již při psaní kroniky..

 Tento díl bude obsahovat podrobnější informace o všech praporech SOS a štábních důstojnících, kteří praporům SOS veleli a jejichž jména i dramatické osudy většinou v poválečných letech upadly v zapomnění .Vzpomínková část tohoto svazku bude tvořena svědectvími o bojích příslušníků SOS na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi.Texty budou opět doprovázeny množstvím dobových fotografií.