Mušovské domy ležely dříve mnohem hlouběji než nyní. Uprostřed obce byly až do roku 1875 tři velké rybníky. Jeden byl tam, kde je dnešní radnice, druhý před kostelem a třetí tam, kde stojí socha sv. Floriána. Tyto rybníky měly při velkém suchu stav vody 30 – 50 cm. Sloužily při napájení dobytka a pro hasící účely. Byly obklopeny různými močálovými rostlinami, bodláčím a kopřivami. V létě, zvláště při velkých vedrech, byla celá vodní plocha potažena zelenými řasami. Rybníky byly oblíbeným místem ropuch a žab, ale také nebezpečné malárie, která sem byla zavlečena Italy a byla přenášena komářím bodnutím.
Touto hroznou chorobou lidé v Mušově velmi trpěli. Léta letoucí nebylo v Mušově domu, kde by tato nemoc neřádila. Kolikrát byli v rodině 2 – 3 nemocní horečkou, většinou dospělí, a k tomu všemu v létě, kdy bylo nejvíc práce. Kdo byl touto nemocí nakažen, objevila se u něho tzv. střídavá horečka. Kdo dostával horečku denně, přechodil nemoc nejlépe, kolikrát během 4 týdnů. Hůř na tom byli ti, kteří dostávali horečku každý druhý den a nejhůře ti, kteří ji dostávali každý třetí den. Pak taková nemoc trvala 3 roky. Smrtelné případy nebyly však skoro žádné.
Kdo byl napaden malárií, u toho i při největším vedru došlo k zimnici, která se tak stupňovala, že nemocný cvakal zubany a celé tělo se třáslo. Po 1 – 2 hodinách pak došlo k tak vysoké horečce, že nemocný se doslova v potu koupal a pak z vyčerpání upadl do krátkého spánku. Po takovém záchvatu byl nemocný tak vyčerpaný, že nemohl ani stát, ani chodit. Zajímavé na té nemoci bylo to, že horečka se dostavovala vždycky o hodinu později, než den před tím. Ať starý, nebo mladý, nikdo nezůstal této nemoci uchráněn. Stala se metlou mušovského obyvatelstva.
Aby se tomu zabránilo, rozhodl se tehdejší obecní rada Martin Kops k vysušení rybníků, což bylo provedeno v letech 1875 až 1880. Pochybujíce o dobrém výsledku, bránila se obec, aby neměla výlohy. Kops vsadil na solidaritu mušovských a pracoval, vzdor těžkým zklamáním tak dlouho, až se všichni mušovští majitelé povozů rozhodli, že je dají k dispozici k zavezení rybníků. Jejich vysušením zmizela také tato nemoc a mušovští ji od té doby nemají a znají ji jen z vyprávění. Také celkový vzhled obce se zlepšil, i když zmizelo její přirozené ohraničení. Vysušením rybníků bylo umožněno přestavění domů č.30, 29, 28 a jejich přiblížení se k silnici.
Soudobé události
1881
2. ledna – v obecním lese dochází k takovým krádežím dřeva, že je nutné ustavit hlídače. Každý majitel lesa musí zaplatit 2 zl.
2. května – byly stanoveny hlídky od 12 hod. v noci do 6 hod. ráno, protože vzniká mnoho požárů. Na hlídkách se podílejí také členové obecního výboru.
24. srpna – odpoledne vypukly neočekávaně ohně ve stodolách č.60 a 61 Antona Seidla a Stefana Hofmanna. Řádil silný vítr, takže vyhořely i obytné domy.
1882
5. března – okresní výbor nařizuje výstavbu školy.
Je vykoupen dům č.57, který je využíván jako radnice, jsou zde zřízeny byty pro učitele a písaře a obecní kancelář.
31. prosince – obecní sluha dostává z obecní pokladny odměnu 21 zl., za zvonění k modlitbě 6 zl. Jako obecní posel za chození 2x denně do Mikulova 60 krejcarů. Za deputátní zrno dobropsáno 18 zl., za čištění školy 5 zl., jako hrobník za hrob 1 zl., za malý hrob 80 krejcarů. Kromě toho obecní byt v domě č. 32, louky Steinwiese a Gernspitz k obhospodařování. celkově tedy 80 zl.
1883
18. dubna – stará škola je zbořena, začíná se stavět nová.
25. dubna – je slavnostně položen základní kámen. Koncem června jsou postaveny krovy, koncem září je škola hotova. Náklady jsou 12.333 zl., z toho je 83% uhrazeno obcí. Nová škola byla postavena roku 1761, roku 1796 byla obnovena a roku 1831 byla zřízena nová třída v obecním domě.
Školství a vzdělávání
Již v 11. stol. zřízením klášterů a far byl dán základ ke školnímu vzdělávání. U většiny klášterů se nacházely klášterní školy, které byly navštěvovány především dětmi šlechty. Zřízením far byly založeny v obcích farní školy a již Karel Veliký přikázal kolem roku 800 klášterům a duchovním mít školy a učit mládež čtení, psaní, počítání a zpěvu. Již tenkrát žádal, aby každý posílal své syny do škol. Nové vzkvétání školství přineslo 16. stol. zvyšujícím se cestovním ruchem, obchodem, ale zvláště vynalezením knihtisku. K tomu náboženské reformy žádaly čtení německé bible, německého katechismu a německého zpěvníku, takže i prostý lid se chtěl učit číst a lze mít za to, že už tenkrát měl Mušov, tak jako ostatní obce v okolí, svoji školu.
30ti letá válka úplně zničila veškeré školství, takže umět číst a psát se stalo na venkově výjimkou. Učitelé byli většinou vysloužilí vojáci, sběhlí studenti, ale také sedláci, kteří učili děti číst, psát, počítat, ale zvláště učit se nazpaměť katechizmus a biblické dějiny. Teprve Marie Terezie pozvedla základní vzdělání národa zvýšením počtu škol a zlepšením náplně vyučování. V roce 1761 se zavázel kníže Karel Ditrichštejn vydržovat v Mušově učitele. 6. prosince 1774 vyšel všeobecný školní řád, na jehož začátku stojí zásada: „Výchova mládeže je nejdůležitější základ pro opravdové štěstí“. Tím byly založeny základní školy ve všech dědičných zemích rakouských. Dělily se na triviální (Trivialschule ?), hlavní a normální. Vyučování tehdy obsahovalo náboženství, poznání písmen, slabikování a čtení, kurentka (německé písmo), čtyři druhy počítání a jednoduché pravidlo „de tri“, dále výuku ke spravedlnosti a hospodaření. Jeden mušovský školní průkaz leží v obecním archivu. Je vystaven učitelem Johanem Heinrichem Tammelem, rodilým mušovanem. Podle tohoto průkazu obdržel učitel od obce plat v hotovosti 26 zl. 50 kr. Z Pergerské fundace 20 zl., deputát z obce: zrní 13,5 měřice, z knížecí pokladny 4/8 1 máz ? atd.
Zapsáni byli žáci: od 4 do 6 let 21 chlapců a 22 děvčat, od 6 do 8 let 11 chlapců a 15 děvčat, od 8 do 10 let 17 chlapců a 19 děvčat, od 10 do 12 let a výše 24 chlapců a 23 děvčat. Nutno smeknout klobouk před takovým požehnáním na dětech u mušovských občanů! Počet školu navštěvujících dětí byl 14, někdy 6, podle toho, jak se rodičům uráčilo posílat děti do školy. V průměru to bývalo v zimě 16 dětí, v létě 12. Vyučovalo se celý rok od 7 do 10 hod., odpoledne od 12 do 15 hod. na školném platilo každé dítě 18 krejcarů a místo dřeva na zimu 30 krejcarů. Celkem ročně 1 zl. 48 krejcarů. Děti byly vychovávány v katolickém duchu 2x týdně vždy ve středu a v sobotu. Za přítomnosti kaplana byly zkoušeny v psaní, čtení a základech latiny, přičemž bohužel počítání a hudební výchova musely odpadnout kvůli předsudkům rodičů. protože nebyla povinná školní docházka, chodilo do školy 9 dětí, příjem bude 23 zl. 9 kr. na školném. Školní průkaz je pro mušovské občany vzácný doklad. Mušovská škola je ale mnohem starší. V dokumentu z roku 1758 je zmínka o učiteli, který obdržel za pohřeb 1 zl. 35 kr.
V roce 1781 zavedl císař Josef II. povinnou školní docházku a školní patronát. Panstvo se zavazovalo zřídit školy všude tam, kde se v okruhu půlhodinové chůze nacházelo 90 – 100 školou povinných dětí. Po vzoru velké císařovny se našli mnozí ušlechtilí lidé, kteří se snažili přispět ke zvýšení všeobecného vzdělání. Také Mušov našel takového mecenáše v Pavlu Pergerovi, pocházejícímu ze starého selského mušovského rodu, který ve svém testamentu určil nemalou sumu na podporu studentů.
Škola v Mušově
(Výňatek ze školní kroniky řídícího Johanna Wenzla)
Škola v Mušově byla vystavěna pravděpodobně roku 1761, protože kníže Ditrichštejn se nadačním přípisem z 21. července 1761 zavazuje vydržovat učitele. Tehdejší škola sestávala z jedné učebny, jednoho pokoje a jedné kuchyně. Roku 1796 byla škola obnovena a byl přistavěn další pokoj. V roce 1831 musela být zchátralá škola, už nevyhovující požadavkům, z větší části zbourána. Zůstal jen kus učebny. Plán na výstavbu nové budovy byl vyhotoven roku 1831 a stavba byla provedena na účet školského patrona, knížete Ditrichštejna. Obec musela poskytovat povozy. Stavba byla dokončena v roce 1831 pod vedením správce Karla v. Galiny.
Protože v roce 1869 byla novým zákonem zavedena povinná školní docházka v trvání 8 let, stoupl počet žáků až do roku 1880 na 145. Muselo se přikročit k výstavbě nové školy, která byla po delším jednání nákladem 12.333 zl. postavena zednickým mistrem Mathiasem Schwendem z Ottentalu za dozoru Ing. Hermanna Keila, stavitele z Pohořelic. Na jmeniny jeho veličenstva císaře Františka Josefa I. za přítomnosti konšela Karla Matzenauera byla škola slavnostně otevřena a předána svému účelu. V roce 1894 na základě návrhu řídícího Moritze Zerzawyho byla u školy zřízena zahrada. Škola je dvoutřídní s jednou paralelní třídou. V letech 1933 – 1934 bylo zapsáno: 1. třída 14 chlapců, 16 děvčat. 2.a třída 22 chlapců, 21 děvčat. 2.b třída 24 chlapců, 18 děvčat. Celkem 60 chlapců, 55 děvčat, tj. celkem 115 žáků.
Touto hroznou chorobou lidé v Mušově velmi trpěli. Léta letoucí nebylo v Mušově domu, kde by tato nemoc neřádila. Kolikrát byli v rodině 2 – 3 nemocní horečkou, většinou dospělí, a k tomu všemu v létě, kdy bylo nejvíc práce. Kdo byl touto nemocí nakažen, objevila se u něho tzv. střídavá horečka. Kdo dostával horečku denně, přechodil nemoc nejlépe, kolikrát během 4 týdnů. Hůř na tom byli ti, kteří dostávali horečku každý druhý den a nejhůře ti, kteří ji dostávali každý třetí den. Pak taková nemoc trvala 3 roky. Smrtelné případy nebyly však skoro žádné.
Kdo byl napaden malárií, u toho i při největším vedru došlo k zimnici, která se tak stupňovala, že nemocný cvakal zubany a celé tělo se třáslo. Po 1 – 2 hodinách pak došlo k tak vysoké horečce, že nemocný se doslova v potu koupal a pak z vyčerpání upadl do krátkého spánku. Po takovém záchvatu byl nemocný tak vyčerpaný, že nemohl ani stát, ani chodit. Zajímavé na té nemoci bylo to, že horečka se dostavovala vždycky o hodinu později, než den před tím. Ať starý, nebo mladý, nikdo nezůstal této nemoci uchráněn. Stala se metlou mušovského obyvatelstva.
Aby se tomu zabránilo, rozhodl se tehdejší obecní rada Martin Kops k vysušení rybníků, což bylo provedeno v letech 1875 až 1880. Pochybujíce o dobrém výsledku, bránila se obec, aby neměla výlohy. Kops vsadil na solidaritu mušovských a pracoval, vzdor těžkým zklamáním tak dlouho, až se všichni mušovští majitelé povozů rozhodli, že je dají k dispozici k zavezení rybníků. Jejich vysušením zmizela také tato nemoc a mušovští ji od té doby nemají a znají ji jen z vyprávění. Také celkový vzhled obce se zlepšil, i když zmizelo její přirozené ohraničení. Vysušením rybníků bylo umožněno přestavění domů č.30, 29, 28 a jejich přiblížení se k silnici.
Soudobé události
1881
2. ledna – v obecním lese dochází k takovým krádežím dřeva, že je nutné ustavit hlídače. Každý majitel lesa musí zaplatit 2 zl.
2. května – byly stanoveny hlídky od 12 hod. v noci do 6 hod. ráno, protože vzniká mnoho požárů. Na hlídkách se podílejí také členové obecního výboru.
24. srpna – odpoledne vypukly neočekávaně ohně ve stodolách č.60 a 61 Antona Seidla a Stefana Hofmanna. Řádil silný vítr, takže vyhořely i obytné domy.
1882
5. března – okresní výbor nařizuje výstavbu školy.
Je vykoupen dům č.57, který je využíván jako radnice, jsou zde zřízeny byty pro učitele a písaře a obecní kancelář.
31. prosince – obecní sluha dostává z obecní pokladny odměnu 21 zl., za zvonění k modlitbě 6 zl. Jako obecní posel za chození 2x denně do Mikulova 60 krejcarů. Za deputátní zrno dobropsáno 18 zl., za čištění školy 5 zl., jako hrobník za hrob 1 zl., za malý hrob 80 krejcarů. Kromě toho obecní byt v domě č. 32, louky Steinwiese a Gernspitz k obhospodařování. celkově tedy 80 zl.
1883
18. dubna – stará škola je zbořena, začíná se stavět nová.
25. dubna – je slavnostně položen základní kámen. Koncem června jsou postaveny krovy, koncem září je škola hotova. Náklady jsou 12.333 zl., z toho je 83% uhrazeno obcí. Nová škola byla postavena roku 1761, roku 1796 byla obnovena a roku 1831 byla zřízena nová třída v obecním domě.
Školství a vzdělávání
Již v 11. stol. zřízením klášterů a far byl dán základ ke školnímu vzdělávání. U většiny klášterů se nacházely klášterní školy, které byly navštěvovány především dětmi šlechty. Zřízením far byly založeny v obcích farní školy a již Karel Veliký přikázal kolem roku 800 klášterům a duchovním mít školy a učit mládež čtení, psaní, počítání a zpěvu. Již tenkrát žádal, aby každý posílal své syny do škol. Nové vzkvétání školství přineslo 16. stol. zvyšujícím se cestovním ruchem, obchodem, ale zvláště vynalezením knihtisku. K tomu náboženské reformy žádaly čtení německé bible, německého katechismu a německého zpěvníku, takže i prostý lid se chtěl učit číst a lze mít za to, že už tenkrát měl Mušov, tak jako ostatní obce v okolí, svoji školu.
30ti letá válka úplně zničila veškeré školství, takže umět číst a psát se stalo na venkově výjimkou. Učitelé byli většinou vysloužilí vojáci, sběhlí studenti, ale také sedláci, kteří učili děti číst, psát, počítat, ale zvláště učit se nazpaměť katechizmus a biblické dějiny. Teprve Marie Terezie pozvedla základní vzdělání národa zvýšením počtu škol a zlepšením náplně vyučování. V roce 1761 se zavázel kníže Karel Ditrichštejn vydržovat v Mušově učitele. 6. prosince 1774 vyšel všeobecný školní řád, na jehož začátku stojí zásada: „Výchova mládeže je nejdůležitější základ pro opravdové štěstí“. Tím byly založeny základní školy ve všech dědičných zemích rakouských. Dělily se na triviální (Trivialschule ?), hlavní a normální. Vyučování tehdy obsahovalo náboženství, poznání písmen, slabikování a čtení, kurentka (německé písmo), čtyři druhy počítání a jednoduché pravidlo „de tri“, dále výuku ke spravedlnosti a hospodaření. Jeden mušovský školní průkaz leží v obecním archivu. Je vystaven učitelem Johanem Heinrichem Tammelem, rodilým mušovanem. Podle tohoto průkazu obdržel učitel od obce plat v hotovosti 26 zl. 50 kr. Z Pergerské fundace 20 zl., deputát z obce: zrní 13,5 měřice, z knížecí pokladny 4/8 1 máz ? atd.
Zapsáni byli žáci: od 4 do 6 let 21 chlapců a 22 děvčat, od 6 do 8 let 11 chlapců a 15 děvčat, od 8 do 10 let 17 chlapců a 19 děvčat, od 10 do 12 let a výše 24 chlapců a 23 děvčat. Nutno smeknout klobouk před takovým požehnáním na dětech u mušovských občanů! Počet školu navštěvujících dětí byl 14, někdy 6, podle toho, jak se rodičům uráčilo posílat děti do školy. V průměru to bývalo v zimě 16 dětí, v létě 12. Vyučovalo se celý rok od 7 do 10 hod., odpoledne od 12 do 15 hod. na školném platilo každé dítě 18 krejcarů a místo dřeva na zimu 30 krejcarů. Celkem ročně 1 zl. 48 krejcarů. Děti byly vychovávány v katolickém duchu 2x týdně vždy ve středu a v sobotu. Za přítomnosti kaplana byly zkoušeny v psaní, čtení a základech latiny, přičemž bohužel počítání a hudební výchova musely odpadnout kvůli předsudkům rodičů. protože nebyla povinná školní docházka, chodilo do školy 9 dětí, příjem bude 23 zl. 9 kr. na školném. Školní průkaz je pro mušovské občany vzácný doklad. Mušovská škola je ale mnohem starší. V dokumentu z roku 1758 je zmínka o učiteli, který obdržel za pohřeb 1 zl. 35 kr.
V roce 1781 zavedl císař Josef II. povinnou školní docházku a školní patronát. Panstvo se zavazovalo zřídit školy všude tam, kde se v okruhu půlhodinové chůze nacházelo 90 – 100 školou povinných dětí. Po vzoru velké císařovny se našli mnozí ušlechtilí lidé, kteří se snažili přispět ke zvýšení všeobecného vzdělání. Také Mušov našel takového mecenáše v Pavlu Pergerovi, pocházejícímu ze starého selského mušovského rodu, který ve svém testamentu určil nemalou sumu na podporu studentů.
Škola v Mušově
(Výňatek ze školní kroniky řídícího Johanna Wenzla)
Škola v Mušově byla vystavěna pravděpodobně roku 1761, protože kníže Ditrichštejn se nadačním přípisem z 21. července 1761 zavazuje vydržovat učitele. Tehdejší škola sestávala z jedné učebny, jednoho pokoje a jedné kuchyně. Roku 1796 byla škola obnovena a byl přistavěn další pokoj. V roce 1831 musela být zchátralá škola, už nevyhovující požadavkům, z větší části zbourána. Zůstal jen kus učebny. Plán na výstavbu nové budovy byl vyhotoven roku 1831 a stavba byla provedena na účet školského patrona, knížete Ditrichštejna. Obec musela poskytovat povozy. Stavba byla dokončena v roce 1831 pod vedením správce Karla v. Galiny.
Protože v roce 1869 byla novým zákonem zavedena povinná školní docházka v trvání 8 let, stoupl počet žáků až do roku 1880 na 145. Muselo se přikročit k výstavbě nové školy, která byla po delším jednání nákladem 12.333 zl. postavena zednickým mistrem Mathiasem Schwendem z Ottentalu za dozoru Ing. Hermanna Keila, stavitele z Pohořelic. Na jmeniny jeho veličenstva císaře Františka Josefa I. za přítomnosti konšela Karla Matzenauera byla škola slavnostně otevřena a předána svému účelu. V roce 1894 na základě návrhu řídícího Moritze Zerzawyho byla u školy zřízena zahrada. Škola je dvoutřídní s jednou paralelní třídou. V letech 1933 – 1934 bylo zapsáno: 1. třída 14 chlapců, 16 děvčat. 2.a třída 22 chlapců, 21 děvčat. 2.b třída 24 chlapců, 18 děvčat. Celkem 60 chlapců, 55 děvčat, tj. celkem 115 žáků.
Mušovští učitelé
Pokud šlo zjistit, na zdejší škole vyučovali následující učitelé:
Následují jména a původ učitelů od r. 1760 do 30.6. 1934. U učitelky ručních prací Josefine Raab je dopsáno tužkou 30.červen 1936. V orig. (?) učila od 1. září 1919 do dneška. Slovo dnes je přeškrtnuto a doplněno, jak je již uvedeno.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
