Zdroj: Klub vojenské historie ve Znojmě, vypracoval Dr. Ladislav Mucha ( září 2002 )

Ve dnech 10. a 11.července 1809 došlo v bezprostředním okolí města Znojma k bitvě mezi francouzskou armádou císaře Napoleona I. a císařsko-královskou armádou rakouského císaře Františka I., která ukončila politicko-vojenský konflikt těchto dvou velmocí.Ve dnech bitvy došlo v regionu tehdejšího znojemského kraje k velké koncentraci vojsk obou států, která ve večerních hodinách dne 11. července byla dokonce větší, než v bitvě u Slavkova v roce 1805.
Císařsko-královská armáda spořádaně ustupovala z bojiště u Wagramu a měla přitom dva cíle : a) přesunout armádní sbory co nejdále od nepřítele a konsolidovat je v české kotlině tak, aby byly schopny dalšího odporu, b) chránit všemi možnými prostředky trén a dělostřeleckou zálohu a dopravit je přes Znojmo, Moravské Budějovice a Jihlavu do Čech. Proto 6. 7. nařizuje všeobecný ústup na Moravu.
IV.sbor polního maršála knížete Rosenberga, který se skládal ze dvou divizí pěchoty, smíšené divize a z přibližně 50-ti děl jako jediný postupuje ve směru na Laa. Tento sbor do městečka dorazí 8. 7. a ve směru na Mušov překračuje moravskou hranici s cílem pokračovat na Brno. Zadní voj tohoto sboru tvoří divize podmaršálka Radeckého, který je neustále připraven odrážet útok Francouzů. Ostatní rakouské sbory postupují tzv. znojemskou silnicí k Hollabrunnu a Znojmu. Nejdříve jede trén složený z obrovského množství koňských potahů. Trén byl údajně roztažen na vzdálenost 20 kilometrů. Za trénem postupují všechny ostatní sbory, přičemž VI.sbor Klenau tvoří zadní voj. Napoleon ještě 7. 7. nemá přesné zprávy o směru hlavních rakouských sil. Ve směru na Laa vysílá poměrně slabý XI. sbor divizního generála Marmonta - přibližně 10.000 mužů (tzv. Dalmatská armáda), který se skládal ze tří divizí pěchoty, brigády lehkého jezdectva a z přibližně 30-ti děl. Ve směru na Znojmo vyrazil IV. sbor maršála Massény. Tyto sbory byly však prozatím tykadly, které měly zjistit hlavní směr ústupu, kam by poté Napoleon vyslal hlavní síly.
Po celý den zadní voj Radeckého naznačuje předním hlídkám Marmontova XI. sboru klamný - údajný směr ústupu hlavních sil na Brno. Velké boje se odehrály u Drnholce, kde se Radecký s pěchotou opevnil. Opevnění je vidět dodnes. Rosenberg však vyslal část svého jezdectva ve směru na Dyjákovice. Jednalo se pravděpodobně jen o průzkum. Francouzi však za tímto jezdectvem vyslali svůj průzkum, který se dostal ještě dále na západ a zde zjistil hlavní směr ústupu císařsko-královské armády – na Znojmo.
Úloha rakouského IV. sboru knížete Rosenberga tedy skončila nešťastně, zastírací manévr ani vylákání Napoleona ve směru na Brno se nevydařilo.

.........jelikož na jednom místě u Drnholce jsme nacházeli poměrně velké množství olověných kulí různých velikostí, myslíme si, že je to místo střetnutí Radeckého s generálem Marmontem. Ovšem je to jenom naše doměnka, protože zmiňované zbytky opevnění se zde nenalézají. Kule mohou mít také souvislost s jinou bitvou, vždyť Drnholcem v historii protáhlo mnoho armád.

Zaslali jsme také dotaz na Dr. Ladislava Muchu s prosbou, kde se jím zmiňované opevnění nachází. Pokud se nám ho podaří lokalizovat, budeme Vás informovat.