V roce 1683 stálo 200000 Turků pod vedením jejich velkého vezíra Kara Mustafy před Vídní, která byla 16. července zcela obklíčena. Rakouská armáda pod velením Karla Lotrinského se musela stáhnout na levý břeh Dunaje a čekat na posily z Německa a Polska. Polský král Jan Sobiesky přivedl 20000 poláků přes Olomouc a Opavu. Ti měli být zastaveni tureckým vojskem. Pronikli přes Mikulov až k Židlochovicím. Obyvatelstvo prchalo v panickém strachu. Na Dívčím hrádku stála stráž, která musela být obsazována lidmi z okolních obcí. Když se 20. srpna objevil Sobiesky před Brnem, Turci se stáhli. Z Brna vedla jeho cesta přes Pohořelice a Drnholec do Stockerau. 25. srpna přišel polský předvoj přes Troskotovice do Mikulova a 30. srpna vtáhl Sobiesky se svými vojsky do Drnholce.
Zásobování polského vojska znamenalo pro obec velkou zátěž. Na příkaz musely být požaty všechny louky panství Drnholec, Mikulov, Břeclav a Lednice. K tomu přišly nevyhnutelné případy loupení a plenění polskými vojáky, takže obce musely zřídit pomocné stráže. Na výživu armády musely obce přispívat hovězím dobytkem, sádlem, husami a slepicemi. Vše bylo odváděno do Mikulova. Polští důstojníci museli dostávat peníze nebo víno, takže radní museli sahat často hluboko do svých pokladen. 12. září byli Turci poraženi a Vídeň byla osvobozena. Pronásledování se ujali Rakušáci a Poláci. Němci se vrátili zpět do Německa. V roce 1686 je od Turků osvobozena východní Pešť a konečně celé Maďarsko. Turecké války nám připomíná pekařský rohlík, který byl vytvořen podle tureckého půlměsíce, dále "turecký ocas", turecká pšenice a konečně také pití kávy.
V důsledku dlouhotrvajících válek (1663 - 1699) musely být každoročně odváděny válečné poplatky a tím byly obce silně zatěžovány. K tomu se přidalo znehodnocení peněz, takže všichni zchudli. Bylo zemětřesení, špatné žně a mor, národ propadl víře na čarodějnice a pekelná kouzla, takže mnohé nevinné oběti, také kněží, skončili na hranici hroznou smrtí upálením zaživa. K tomu přistupuje naprosté zchudnutí země. Morálka upadla a udělala místo nejhrubšímu egoismu. Úředníci byli úplatní, takže císař musel zakázat soudcům ve městech a na trzích, aby se zůčastňovali společných čachrů, podvodů a vydírání. Další utrpení přinesla španělská válka (1701 - 1714). Teprve za císaře Karla VI., posledního Habsburka (1711 - 1740) se podařilo přivést zemi k většímu blahobytu. Zemědělství, obchod a průmysl znovu vzkvétaly. Velká péče byla věnována pěstování ovcí a tkaní. Vznikly první továrny. Jeho dcera Marie Terezie začala uvolňovat duchovní pouta, věnovala velkou péči vzdělání, školám a dbala na to, aby poddaní nebyli vystaveni ústrkům svých pánů.
Události této doby:
- 1698 - kníže František Ditrichštejn zřizuje v Mikulově nemocnici. Je zbudován útulek pro 38 chovanců.....dále je uváděno, jak je toto číslo rozděleno mezi obce,str. 68.....
- 1700 - 1. srpna vydává kníže František Ditrichštejn zákaz na ochranu svých poddaných, že žádný cizinec nebo žid nesmí cokoliv prodávat na týdenních trzích před tím, než se odebere Marktsahne (největší zisk z trhu?).
- 1703 a 1704 - Jižní Moravu ohrožují loupeživé výpady Maďarů pod vedením Rákocziho. Jsou obnoveny zdi a valy mikulovského zámku.
- 1715 - obnovena obecní pečeť, kterou měl Mušov již dříve, ale v dobách 30ti letých válek byla ztracena. Pečeť nese nápis "Trh Mušov 1715". Uvnitř je erb mezi dvěma mušovskými rybářskými právy a sice lodí k rybaření a označením hranic. Dnešní pečeť je zcela zkreslená a nesprávná.
- 1717 - princ Evžen vítězí nad Turky a zmocní se Bělehradu.
- 1719 - vyhoří mikulovský zámek a je obnoven knížetem Waltrem z Ditrichštejna v baroku tak, jak stojí dnes.
- 1722 - na základě prosby mušovských dochází k přeměření a vyrovnání majetkoprávních otázek, přídělu polností, tzv. půdní reforma.
- 1733 - 17. května jsou silné mrazy. Na kalužích byl led na prst silný.
Stará cesta - stavba říšské silnice
Popisuje se, že roku 1727 se započalo s budováním této říšské silnice (str. 68). Tzv. slezská silnice vedla z Vídně přes Mikulov, Mušov, Brno, Olomouc do Wroclavi. Na ní museli mušovští dovézt robotu na vzdálenost dvou mil ve formě povozů i ruční práce. Práce pokračovaly pomalu. V roce 1773 bylo postaveno teprve 35 mil. Stavbu řídil od roku 1755 zeměměřič Johann Christian Müller. U Nové Vsi jsou 4 rybníky a podél cesty do Mušova bylo více lesů, nežli nyní. Do Brna se jelo přes Pohořelice, Židlochovice, přes Laa ještě nevedlo nic.
Marie Terezie a Josef II. - jejich reformy
Hned na začátku svého panování musela mladá císařovna bránit své dědičné země a vést války. Pruský král Fridrich Veliký uplatnil nárok na Slezsko a roku 1741 jej obsadil (první slezská válka). Na vánoce roku 1741 pod velením generála Schwerina se Prusové vydali na pochod na Opavu, Štermberk a Olomouc. U Kuřimi obešli Brno, 12. února 1742 se spojili se saskými a francouzskými vojsky u Třebíče a táhli na Vídeň. 19. února byli Prusové ve Znojmě, kde se také utábořil Fridrich Veliký a podél Dyje Znojmo a Hustopeče až po Uherské Hradiště všechno obsadil. 22. února vjeli pruští dragouni pod velením generála Posadowskyho do Mikulova a žádali 70000 zlatých výpalného. Potravu opatřovalo více pruských batalionů a husarských pluků, které vyloupily celou Jižní Moravu a hraničící Dolní Rakousy.
Také Mušov byl obsazen Prusy a okolní vesnice musely dodávat peníze a jídlo, např. Troskotovice 16 rýnských dukátů, 2 bochníky sýra a 3 vědra piva. 16. března 1742 táhli Prusové a Sasové na Pohořelice k obléhání Brna. Král přeložil svůj hlavní stan do Židlochovic. Brno bylo obléháno marně a počátkem dubna Prusové odtáhli, jsouce pronásledováni rakouským generálem Phillibertem, který postupoval přes Mikulov, Mušov a Pohořelice s 500. Warasdiner (?), 500. Husary a 600. dragouny. Velké válečné daně byly spojeny s ubytováním a průchody četných vojsk a válek, které musela Marie Terezie vést (dědická 1740-1748, 2. slezská 1744-1745, sedmiletá 1756-1763, bavorsko-rakouská o dědické nástupní právo 1778-1779), což mělo za následek hodně bídy a utrpení.
V letech míru se císařovna starala se svým kancléřem Kaunitzem o blaho svých poddaných. Dovolila správu zemí založením krajských a zemských úřadů, dvorní kancelář přeložila do Vídně, postarala se o novelu právní k ochraně sedláků před zlovůlí pánů, nařídila školní docházku, zřídila národní školy, postavila výborné silnice (Vídeň, Brno, Olomouc) a chránila obchod a živnost. Prosazovala německou řeč jako spojovací řeč všech svých národů ke státní jednotě. V roce 1780 zemřela, ctěna a milována svými národy.
Soudobé události:
- 1745 - Marie terezie jela se svým manželem císařem Františkem Lotrinským z Vídně přes Mikulov, Mušov, Pohořelice po staré silnici do Brna k přehlídce rakouského vojska.
- 1749 - 1. června jel první poštovní dostavník z Vídně přes Mikulov, Mušov, Pohořelice a Brno do Olomouce. K výměně koní byly zřízeny velké stáje, např. Nová hospoda v Perné (majitel Esinger), se stájí pro 200 koní.
- 1750 - mikulovské panstvo založilo "Obrichkeitliche Bekenntnis-Tabella", podle které mušovští poddaní platili.......počítány poplatky, na které svátky, kolik čeho (str.70).....
Následuje kapitola o podmínkách pro mušovský trh (str.71-73) včetně různých přesunů majetku.....Zavedením zemských úřadů, které byly určeny k ochraně poddaných příslušelo sedlákovi právo vést stížnost proti nepřístojnostem nebo zlovůli panstva, čímž se hodně rozmohl smysl pro spravedlnost, který byl základem pro pozdější osvobození. 9. září 1775 byl vydán robotní patent císařovny pro Moravu, který poněkud zmírnil těžký osud sedláků, kteří byli často krutě týráni a mučeni, přesto, že vysoká šlechta se proti tomu bránila, protože tvrdila, že sedláci jsou pro práci a pro podobné zacházení stvořeni. Šlechta viděla v sedlácích jen zdroj příjmů do pokladny, válečných pokladen atd. Takže již tenkrát docházelo v Čechách a na Moravě k otevřenému odporu proti šlechtě. Poslední moravská slezská vzpoura spadá do roku 1821. Sedláci odmítali robotu.
Zásobování polského vojska znamenalo pro obec velkou zátěž. Na příkaz musely být požaty všechny louky panství Drnholec, Mikulov, Břeclav a Lednice. K tomu přišly nevyhnutelné případy loupení a plenění polskými vojáky, takže obce musely zřídit pomocné stráže. Na výživu armády musely obce přispívat hovězím dobytkem, sádlem, husami a slepicemi. Vše bylo odváděno do Mikulova. Polští důstojníci museli dostávat peníze nebo víno, takže radní museli sahat často hluboko do svých pokladen. 12. září byli Turci poraženi a Vídeň byla osvobozena. Pronásledování se ujali Rakušáci a Poláci. Němci se vrátili zpět do Německa. V roce 1686 je od Turků osvobozena východní Pešť a konečně celé Maďarsko. Turecké války nám připomíná pekařský rohlík, který byl vytvořen podle tureckého půlměsíce, dále "turecký ocas", turecká pšenice a konečně také pití kávy.
V důsledku dlouhotrvajících válek (1663 - 1699) musely být každoročně odváděny válečné poplatky a tím byly obce silně zatěžovány. K tomu se přidalo znehodnocení peněz, takže všichni zchudli. Bylo zemětřesení, špatné žně a mor, národ propadl víře na čarodějnice a pekelná kouzla, takže mnohé nevinné oběti, také kněží, skončili na hranici hroznou smrtí upálením zaživa. K tomu přistupuje naprosté zchudnutí země. Morálka upadla a udělala místo nejhrubšímu egoismu. Úředníci byli úplatní, takže císař musel zakázat soudcům ve městech a na trzích, aby se zůčastňovali společných čachrů, podvodů a vydírání. Další utrpení přinesla španělská válka (1701 - 1714). Teprve za císaře Karla VI., posledního Habsburka (1711 - 1740) se podařilo přivést zemi k většímu blahobytu. Zemědělství, obchod a průmysl znovu vzkvétaly. Velká péče byla věnována pěstování ovcí a tkaní. Vznikly první továrny. Jeho dcera Marie Terezie začala uvolňovat duchovní pouta, věnovala velkou péči vzdělání, školám a dbala na to, aby poddaní nebyli vystaveni ústrkům svých pánů.
Události této doby:
- 1698 - kníže František Ditrichštejn zřizuje v Mikulově nemocnici. Je zbudován útulek pro 38 chovanců.....dále je uváděno, jak je toto číslo rozděleno mezi obce,str. 68.....
- 1700 - 1. srpna vydává kníže František Ditrichštejn zákaz na ochranu svých poddaných, že žádný cizinec nebo žid nesmí cokoliv prodávat na týdenních trzích před tím, než se odebere Marktsahne (největší zisk z trhu?).
- 1703 a 1704 - Jižní Moravu ohrožují loupeživé výpady Maďarů pod vedením Rákocziho. Jsou obnoveny zdi a valy mikulovského zámku.
- 1715 - obnovena obecní pečeť, kterou měl Mušov již dříve, ale v dobách 30ti letých válek byla ztracena. Pečeť nese nápis "Trh Mušov 1715". Uvnitř je erb mezi dvěma mušovskými rybářskými právy a sice lodí k rybaření a označením hranic. Dnešní pečeť je zcela zkreslená a nesprávná.
- 1717 - princ Evžen vítězí nad Turky a zmocní se Bělehradu.
- 1719 - vyhoří mikulovský zámek a je obnoven knížetem Waltrem z Ditrichštejna v baroku tak, jak stojí dnes.
- 1722 - na základě prosby mušovských dochází k přeměření a vyrovnání majetkoprávních otázek, přídělu polností, tzv. půdní reforma.
- 1733 - 17. května jsou silné mrazy. Na kalužích byl led na prst silný.
Stará cesta - stavba říšské silnice
Popisuje se, že roku 1727 se započalo s budováním této říšské silnice (str. 68). Tzv. slezská silnice vedla z Vídně přes Mikulov, Mušov, Brno, Olomouc do Wroclavi. Na ní museli mušovští dovézt robotu na vzdálenost dvou mil ve formě povozů i ruční práce. Práce pokračovaly pomalu. V roce 1773 bylo postaveno teprve 35 mil. Stavbu řídil od roku 1755 zeměměřič Johann Christian Müller. U Nové Vsi jsou 4 rybníky a podél cesty do Mušova bylo více lesů, nežli nyní. Do Brna se jelo přes Pohořelice, Židlochovice, přes Laa ještě nevedlo nic.
Marie Terezie a Josef II. - jejich reformy
Hned na začátku svého panování musela mladá císařovna bránit své dědičné země a vést války. Pruský král Fridrich Veliký uplatnil nárok na Slezsko a roku 1741 jej obsadil (první slezská válka). Na vánoce roku 1741 pod velením generála Schwerina se Prusové vydali na pochod na Opavu, Štermberk a Olomouc. U Kuřimi obešli Brno, 12. února 1742 se spojili se saskými a francouzskými vojsky u Třebíče a táhli na Vídeň. 19. února byli Prusové ve Znojmě, kde se také utábořil Fridrich Veliký a podél Dyje Znojmo a Hustopeče až po Uherské Hradiště všechno obsadil. 22. února vjeli pruští dragouni pod velením generála Posadowskyho do Mikulova a žádali 70000 zlatých výpalného. Potravu opatřovalo více pruských batalionů a husarských pluků, které vyloupily celou Jižní Moravu a hraničící Dolní Rakousy.
Také Mušov byl obsazen Prusy a okolní vesnice musely dodávat peníze a jídlo, např. Troskotovice 16 rýnských dukátů, 2 bochníky sýra a 3 vědra piva. 16. března 1742 táhli Prusové a Sasové na Pohořelice k obléhání Brna. Král přeložil svůj hlavní stan do Židlochovic. Brno bylo obléháno marně a počátkem dubna Prusové odtáhli, jsouce pronásledováni rakouským generálem Phillibertem, který postupoval přes Mikulov, Mušov a Pohořelice s 500. Warasdiner (?), 500. Husary a 600. dragouny. Velké válečné daně byly spojeny s ubytováním a průchody četných vojsk a válek, které musela Marie Terezie vést (dědická 1740-1748, 2. slezská 1744-1745, sedmiletá 1756-1763, bavorsko-rakouská o dědické nástupní právo 1778-1779), což mělo za následek hodně bídy a utrpení.
V letech míru se císařovna starala se svým kancléřem Kaunitzem o blaho svých poddaných. Dovolila správu zemí založením krajských a zemských úřadů, dvorní kancelář přeložila do Vídně, postarala se o novelu právní k ochraně sedláků před zlovůlí pánů, nařídila školní docházku, zřídila národní školy, postavila výborné silnice (Vídeň, Brno, Olomouc) a chránila obchod a živnost. Prosazovala německou řeč jako spojovací řeč všech svých národů ke státní jednotě. V roce 1780 zemřela, ctěna a milována svými národy.
Soudobé události:
- 1745 - Marie terezie jela se svým manželem císařem Františkem Lotrinským z Vídně přes Mikulov, Mušov, Pohořelice po staré silnici do Brna k přehlídce rakouského vojska.
- 1749 - 1. června jel první poštovní dostavník z Vídně přes Mikulov, Mušov, Pohořelice a Brno do Olomouce. K výměně koní byly zřízeny velké stáje, např. Nová hospoda v Perné (majitel Esinger), se stájí pro 200 koní.
- 1750 - mikulovské panstvo založilo "Obrichkeitliche Bekenntnis-Tabella", podle které mušovští poddaní platili.......počítány poplatky, na které svátky, kolik čeho (str.70).....
Následuje kapitola o podmínkách pro mušovský trh (str.71-73) včetně různých přesunů majetku.....Zavedením zemských úřadů, které byly určeny k ochraně poddaných příslušelo sedlákovi právo vést stížnost proti nepřístojnostem nebo zlovůli panstva, čímž se hodně rozmohl smysl pro spravedlnost, který byl základem pro pozdější osvobození. 9. září 1775 byl vydán robotní patent císařovny pro Moravu, který poněkud zmírnil těžký osud sedláků, kteří byli často krutě týráni a mučeni, přesto, že vysoká šlechta se proti tomu bránila, protože tvrdila, že sedláci jsou pro práci a pro podobné zacházení stvořeni. Šlechta viděla v sedlácích jen zdroj příjmů do pokladny, válečných pokladen atd. Takže již tenkrát docházelo v Čechách a na Moravě k otevřenému odporu proti šlechtě. Poslední moravská slezská vzpoura spadá do roku 1821. Sedláci odmítali robotu.
Komentáře
Přehled komentářů
hmmmmmmmm drsny no
jen skoda ze na uceni moc nesem.jinak to je good
ale ja bych tam dala vice obrazkuuuuuuuu ty sou lol
hmmmmmm
(Líscoolka, 8. 12. 2008 12:09)