Vlastní osvobození Drnholce sovětskými vojsky spadá do závěrečné etapy osvobozovacích bojů na území Československa. Po úspěšné bratislavsko - brněnské operaci, kdy byla osvobozena většina obcí východně od Drnholce a na pravém břehu řeky Dyje ( s vyjímkou Novosedel a Nového Přerova ) již 22. a 23. dubna 1945 se ustupující fašistická armáda postavila se zbytky svých jednotek k poslednímu a v podstatě zbytečnému obrannému boji.

20. dubna 1945 sdělilo divizní velitelství německé armády okresnímu štábu NSDAP, v jehož čele stál bývalý drnholecký starosta Anton Sogl, že fronta bude ztažena od Břeclavi až k Mikulovu a území bude vyklizeno bez boje. Štáb NSDAP se přemístil z Mikulova do Drnholce, kde se však dlouho nezdržel. Z věží kostela pozorovali nacisté pohyb fronty a zaznamenali, jak do Nového Přerova vnikla pancéřová jednotka Sovětské armády, proto se štáb přesunul do Litobratřic, kde zůstal až do 6. května.
Hitlerovci se všemožně snažili využít všech vhodných přírodních překážek pro zastavení nebo aspoň zpomalení postupu sovětských vojsk. Vybudovali rozsáhlá obranná opatření na přístupech řeky. Hladinu již rozvodněné Dyje nepřítel zvyšoval vypouštěním vody z Vranovské přehrady. Slepá ramena i zaplavené bažiny tvořily velké překážky a ztěžovaly průchod postupujícím sovětským jednotkám, především tankovým. Postup sovětské armády byl ztěžován též destrukcí komunikací a zřizováním minových polí v prostoru mezi Drnholcem a Pasohlávkami. Při pronásledování ustupujícího nepřítele překročila 375. divize 23. dubna 1945 svým pravým křídlem Dyji a zmocnila se Mušova, levým křídlem osvobodila Brod nad Dyjí a k večeru zaujala čáru na severním okraji Mušova a severozápadní části Brodu.
Situaci v období 23.4. - 7.5.1945 vystihují vzpomínky sovětského spisovatele Petra Klimenka, přímého účastníka osvobozovacích bojů na Jižní Moravě: "Nedaleko Mikulova ve vesnicích Novosedly, Drnholec, Pasohlávky, na výšinách za řekou Dyjí a tam, kde se slévají Svitava a Svratka i na severním ohybu Dyje, rozhodli se opevnit hitlerovci. To bylo již na přístupu k Brnu. Drnholec znám z období druhé světové války. Tehdy na jaře 1945 jsme drželi obrannou pozici u obce Mušov na kótě 222 zvané Římský val od 20.4. - 5.5.1945. Tyto boje byly mé poslední ve druhé světové válce v boji proti fašismu".
Ráno 7. května 1945 Vyrazili rudoarmejci k rozhodujícímu útoku, který byl součástí pražské operace, jedné z posledních velkých válečných operací druhé světové války. Fronta se dala do pohybu i na Jižní Moravě v pásmu 7. gardové armády. Asi po půlhodinové dělostřelecké a letecké přípravě zahájili příslušníci 27. gardového střeleckého sboru generálmajora A.I.Loseva krátce po sedmé hodině ráno zteč nepřátelských obranných postavení v úseku od Nové Vsi k Drnholci. Během dne dokázali rozbít obranu nacistů v pásmu širokém 25 km a do hloubky 12 km. Večer 7.5. se v Drnholci objevili první sovětští vojáci.

Jak dosvědčuje místní kronika, bombardování začalo podle líčení Čechů, kteří žili v Drnholci v době války asi o deváté hodině ráno zároveň s dělostřeleckým ostřelováním. Na poledne palba vyvrcholila, odpoledne po krátké přestávce vzplanul znovu boj. První jednotky sovětské armády vstoupily do vesnice asi v pět hodin odpoledne, když asi půl hodiny předtím ujížděly poslední německé tanky po Hrušovanské ulici. V bojích o Drnholec padli tři sovětští vojáci, ztráty německé armády čítaly více než 200 padlých. Na osvobození obce se podíleli vojáci z 252. střelecké divize generálmajora I.A.Gorbačeva z 23. střeleckého sboru generálmajora M.F.Grigoroviče.
Dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním ve dnech 27.4. - 7.5. 1945 byl Drnholec nesmírně poškozen, jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Všude se kupily trosky, ze střech smetené tašky, rozbité okenní tabule, ohořelé trámy, vypálené a zřícením hrozící domy a zdi, hluboké jámy po granátech.
Jaké škody způsobila válka na školní budově je patrné ze svědectví prvního poválečného ředitele měštˇanské školy Dobroslava Babáka: " Otřesy půdy způsobily trhliny na nosném zdivu, ozdobný štít čelní jižní strany byl těžce poškozen zásahem dělostřeleckého granátu. Krytina střechy byla tlakem vzduchu při výbuších zničena na 80%, vrchní komínové zdivo bylo smeteno. Střepinami bomb byly těžce poškozeny podsklepní žlaby, okapové roury i oplechování, fasáda budovy potlučena, stropní omítky i omítka stěn poškozena. Zděné oplocení dvora i zahrady bylo rozmetáno, veškeré okenní sklo rozbito, okenní rámy z poloviny zničeny, zámky dveří, někde i jejich výplně vytrhány ".
Drnholec patřil k nejvíce válkou poškozeným obcím na Mikulovsku. Válečné škody činily 12.311.265,- Kčs. Zde je vyčíslena částka za 145 úplně zničených a 250 těžce poškozených domů. Větší množství úplně zničených domů na Mikulovsku bylo pouze ve Vlasaticích (194) a v Pasohlávkách (162) a počet těžce poškozených obytných budov byl vůbec nejvyšší ( Valtice 100, Nová Ves 95).
Poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce ( ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a okolí mlýna ). Největší škody byly způsobeny na Brněnské ulici a v jejím nejbližším okolí, kde podle tabelárního přehledu škod způsobených válkou bylo úplně zničeno 65 domů v hodnotě 2.194.000,- Kčs. Podobný obraz zkázy skýtala i blízká ulice Husova ( 64 domů v hodnotě 982.000,- Kčs ). Poškozen byl i zámek ( z 30% ) i obě věže kostela. Byly vyhozeny mosty přes ramena Dyje, jen most přes hlavní tok řeky zůstal zachován.

Již druhého dne po příchodu jednotek Rudé armády, 8. května 1945, se utvořil v obci revoluční národní výbor, jehož předsedou se stal Karel Novák, jeho zástupcem Julius Krupica. Výbor byl doplněn ještě o dalších pět osob českého původu, které buď prožily dobu osvobození v Drnholci, nebo přišli se sovětskými vojáky. Tento národní výbor byl pověřen majorem Alexandrovem, aby zajistil cenný majetek v obci a přední nacisty. Vedle 60. pušek , 5. kulometů a 4 vozů munice se podařilo soustředit větší množství drůbeže a dobytka.
Současně s ustavením revolučního orgánu moci se v Drnholci začali objevovat první čeští přistěhovalci z vnitrozemí. Jejich příchod změnil národnostní i sociální ráz obce. Bylo započato s odstraňováním následků války, začal boj za dovršení národní a demokratické revoluce v Československu.