Mušov odjakživa patřil
mezi ty obce, kde byl největší počet dětí. 10 a
více dětí v rodině nebyla žádná
výjimka. Požehnání na dětech mušovských
rodin ukazuje následující přehled: t.č. je
v Mušově 1 rodina se 14. dětmi, 1 s 9. dětmi, 6 s 8.
dětmi, 1 se 7. dětmi, 3 s 6. dětmi, 10 s 5. dětmi, 13
se 4. dětmi, 26 se 3. dětmi, 33 se 2. dětmi, 40 rodin s jedním
dítětem. Dále následují jména
rodin. Z dřívějších početných rodin
jsou jmenovány………rodiny se 14, 13, 11 dětmi.
Mušovské obyvatelstvo jsou zdravé rodiny, většinou světlovlasí a modroocí, mezi nimi muži vysokých postav, jsou pilní, pracovití, šetrní a dobří hospodáři, milují mír a jsou to dobří Němci.
Mušovské obyvatelstvo jsou zdravé rodiny, většinou světlovlasí a modroocí, mezi nimi muži vysokých postav, jsou pilní, pracovití, šetrní a dobří hospodáři, milují mír a jsou to dobří Němci.
Soudobé události
1884 – ve slévárně
Franz Hiller, Brno, byly objednány 3 nové zvony. Velký
zvon praskl a musel být přetaven. Náklad byl 581 zl.
Ve světové válce 1914-1918 byly z nich ulita
děla. Četné požáry v okolních vesnicích
byly podkladem pro zřízení stálých
protipožárních hlídek. V každém
domě musel být připraven škopek s vodou. V létě
zapálil blesk stodolu domu č. 61 Stefana Hofmanna, dále
stodoly Andrease Hegera a Antona Seiferta.
Mušov zaznamenává od roku 1805 následující požáry způsobené bleskem:
1865 – stodola Laurenze Langa, 1870 stodola Matyáše Langa, 4. září 1881 stodola Hofmanna a Seidla, 1884 stodola Hegera a Seiferta, 30. dubna 1924 stodola Alexia Becka. Tolik blesků do plných stodol je nápadný jev. Josef Lieber nejstarší na základě svých pozorování tvrdil, že blesky tehdy zapálí stodoly, když je navezeno vlhké obilí, nebo seno, takže vznikají páry a teplo. Proto pozor a stodoly opatřit hromosvody.
Mušov zaznamenává od roku 1805 následující požáry způsobené bleskem:
1865 – stodola Laurenze Langa, 1870 stodola Matyáše Langa, 4. září 1881 stodola Hofmanna a Seidla, 1884 stodola Hegera a Seiferta, 30. dubna 1924 stodola Alexia Becka. Tolik blesků do plných stodol je nápadný jev. Josef Lieber nejstarší na základě svých pozorování tvrdil, že blesky tehdy zapálí stodoly, když je navezeno vlhké obilí, nebo seno, takže vznikají páry a teplo. Proto pozor a stodoly opatřit hromosvody.
Mušovský pěvecký spolek
V jedné
radostné pěvecké chvíli, při pouti sv.
Leoparda v roce 1884 v obecním domě, založil
řídící Josef Schneider pěvecký spolek.
Přihlásilo se přes 20 zpěváků a 25 podpůrců.
V říjnu 1885 byla podána žádost se
stanovami a v roce 1886 přišlo povolení. Předseda byl
Franz Lawitschka, vedoucí sboru řídící
Josef Schneider, archivář učitel Anton Haas(?) ,
jednatel Leonhard Weigl, pokladní Martin Kops. V roce
1897 byl zřízen spolkový prapor zhotovený
firmou Fellinger und Maslinger, Vídeň za 250 zl. První
praporečník byl Josef Jordan. Vysvěcení praporu bylo
8. srpna, kmotrou byla paní Marie Lieberová.
Vytvoření smíšeného chóru
1901 – zakoupeno
jeviště a harmonium
1910 – spolek má 49 zpěváků a 28 přispívajících členů
1912 – Josef Lieber je zvolen čestným předsedou
1913 – řídící Johann Horntrich se stává čestným vedoucím chóru. Oslavy 100. výročí bitvy národů u Lipska. Vedoucí sboru Eduard Schulz.
1914 – 1918 – téměř všichni členové spolku jsou ve světové válce
1920 – spolková činnost je znovu zahájena. Obšírná zpráva v obecní kronice.
1910 – spolek má 49 zpěváků a 28 přispívajících členů
1912 – Josef Lieber je zvolen čestným předsedou
1913 – řídící Johann Horntrich se stává čestným vedoucím chóru. Oslavy 100. výročí bitvy národů u Lipska. Vedoucí sboru Eduard Schulz.
1914 – 1918 – téměř všichni členové spolku jsou ve světové válce
1920 – spolková činnost je znovu zahájena. Obšírná zpráva v obecní kronice.
Soudobé události
1885 – podle výnosu Okresní zemské správy Mikulov z 12. února č. 1395 se dává obecnímu zastupitelstvu na vědomí, že z Mušova pocházející Franz Holler z Budapešti založil dvě nadace po 2500 zl., z nichž jedna je na podporu docela chudobným mužům a ženám, druhá má být rozdělena mezi chudobné děti formou nákupu učebních pomůcek a šatstva. S díky ušlechtilému dárci se obec zavázala na věčné časy spravovat řádně tuto nadaci.
20. dubna – tři nové zvony byly slavnostně přivezeny a vytaženy na věž
22. srpna – obecní volby, starostou se stává Josef Beck
16. listopadu – shoří
stodoly Josefa Liebera a Josefa Becka, plné úrody, vozů
a strojů. Shořelo větší množství prasat a drůbeže.
Velká škoda, která nebyla kryta pojištěním.
Oheň byl založen. Velmi dobrý rok na
víno a ovoce.
1886 – 25. března velká povodeň. Je zapsána v pamětním protokolu, aby bylo upozorněno na nebezpečí a škodu způsobovanou Dyjí, která byla regulována nejdříve na horním toku. Byl zaplaven celý katastr Mušova, včetně nejvýše položených luk, ba voda dokonce vnikla do domů a sýpek a na dvou místech se vylila na říšskou silnici. Výška byla vyznačena na domě č. 48 (teď 107). Největší výše dosáhla voda 26. a 27. března, pak začala opadávat. Až 30. dubna byly louky bez vody.
27. června – při vstupu do lesa na cestě do Ivaně, byla velká jáma, která ohrožovala povozy. Obec Mušov se snažila vodu udržující se v jámě odvodnit a postavit cestu, pro kterou dala k dispozici bezplatně štěrk.
1886 – 1887 – velmi dobré vinařské roky. Cena za jedno vědro (56 litrů) 6 zl. rakouské měny.
1887 – 30. června, kronikář obce Mušov Dominik Wildner, skládá svůj úřad jako 80ti letý, po 30ti leté činnosti. V Mušově působil od roku 1850. Za vzorné vykonávání svého úřadu mu byla dána odměna 200 zl. Jeho nástupcem byl určen Josef Lustig, jako obecní tajemník.
1888 – velmi studená zima, až – 30 stupňů. Většina ořechů pomrzla, hodně ptáků uhynulo, dokonce duby zmrzly a kmeny zimou popraskaly. Všeobecná pojišťovna v Brně darovala k 40ti letému jubileu vlády císaře hasičům malou stříkačku. Hrozné povodně. Voda stála na císařské silnici ve vsi 1m vysoko. Z 92 domů byly jen 4 nezatopené, a sice fara, škola a domy č. 25, 24, 59 a 23. Hodně budov se zřítilo. Mezi obdrženými dary byl také dar císaře Františka Josefa I., a to 300 zl.
1889 – velmi dobrý rok. Jako na přání nechal milý Pán Bůh pršet všechny soboty. Hodně sena, zrna, vína jen průměrně. Obecní volby, starostou se stal Josef Beck.
1886 – 25. března velká povodeň. Je zapsána v pamětním protokolu, aby bylo upozorněno na nebezpečí a škodu způsobovanou Dyjí, která byla regulována nejdříve na horním toku. Byl zaplaven celý katastr Mušova, včetně nejvýše položených luk, ba voda dokonce vnikla do domů a sýpek a na dvou místech se vylila na říšskou silnici. Výška byla vyznačena na domě č. 48 (teď 107). Největší výše dosáhla voda 26. a 27. března, pak začala opadávat. Až 30. dubna byly louky bez vody.
27. června – při vstupu do lesa na cestě do Ivaně, byla velká jáma, která ohrožovala povozy. Obec Mušov se snažila vodu udržující se v jámě odvodnit a postavit cestu, pro kterou dala k dispozici bezplatně štěrk.
1886 – 1887 – velmi dobré vinařské roky. Cena za jedno vědro (56 litrů) 6 zl. rakouské měny.
1887 – 30. června, kronikář obce Mušov Dominik Wildner, skládá svůj úřad jako 80ti letý, po 30ti leté činnosti. V Mušově působil od roku 1850. Za vzorné vykonávání svého úřadu mu byla dána odměna 200 zl. Jeho nástupcem byl určen Josef Lustig, jako obecní tajemník.
1888 – velmi studená zima, až – 30 stupňů. Většina ořechů pomrzla, hodně ptáků uhynulo, dokonce duby zmrzly a kmeny zimou popraskaly. Všeobecná pojišťovna v Brně darovala k 40ti letému jubileu vlády císaře hasičům malou stříkačku. Hrozné povodně. Voda stála na císařské silnici ve vsi 1m vysoko. Z 92 domů byly jen 4 nezatopené, a sice fara, škola a domy č. 25, 24, 59 a 23. Hodně budov se zřítilo. Mezi obdrženými dary byl také dar císaře Františka Josefa I., a to 300 zl.
1889 – velmi dobrý rok. Jako na přání nechal milý Pán Bůh pršet všechny soboty. Hodně sena, zrna, vína jen průměrně. Obecní volby, starostou se stal Josef Beck.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář