V roce 1857 byla zbořena stará radnice. Stála uprotřed
obce směrem od kostela k faře k silnici a obsahovala místnost na
porady, učebnu, výsek a výčep. Pod podloubím byly požární háky a
žebříky, tehdy ještě nebyla požární stříkačka. V každém domě musely být
dvě ruční stříkačky. Z této radnice má existovat ještě sklep směrem k
dnešní faře k silnici. Na místě staré radnice byl vybudován dům pro
školu s učebnou a dvěma pokoji s kuchyní. Existoval do roku 1883. Za
radnicí byl vzat dům č.61, byl odkoupen od pana N. Grolla, který se
přestěhoval do Vídně. Tato radnice měla ještě slaměnou střechu, všechny
místnosti měly povalové stropy a obecní síň měla prkennou podlahu, v
ostatních byly cihly, jejichž vychozená místa byla zalepena cihlářskou
hlínou. V roce 1880 byla také tato radnice prodána a místo ní byl
koupen jednopatrový dům pana Rudolfa Feuchtingera za 10.000,- zl.,
který dodnes slouží za radnici a kromě dvou bytů je zde umístěna pošta
a obecní hostinec. V nových přístavbách jsou obecní kanceláře, obecní
archiv, obecní knihovna a krásný velký sál pro zábavy a přednášky.
Při těchto třech přesídleních se ztratily skoro všechny staré doklady a kroniky. Byly vyhozeny jako nepotřebné věci. Pan Josef Lieber nejstarší si vzpomíná, že existovala v kůži vázaná kniha, která byla 8 coulů dlouhá, 5 široká, 3 couly tlustá a nesla nápis "Vznik Mušova". Kniha byla psána krásným písmem ve staré němčině a proto se špatně četla. Začáteční písmena byla krásně ilustrována. Tato kniha existovala do roku 1840 - 50, pak si ji měl tehdejší obecní písař Vincenc Ludwitschek vypůjčit a po roce 1857 zmizela.
Starý školní rok
21. prosince 1857 byl vystaven seznam tehdejším učitelem Matyášem Trutschkou o svých příjmech a vydáních, tzv. školní sezona a předán tehdejšímu kurátovi a inspektorovi Antonu Friedlovi, dále proboštu v Mikulově a státnímu účetnictví v Brně. Příjmy mušovského učitele byly 252 zl. 19,5 krejcaru ročně. Za chórovou hudbu o svátcích a zvláštních slavnostech dostával podle rozhodnutí obecní rady z 11.6.1865 z obecní pokladny 36 zl. ročně a 1 joch louky. Za to měl bezplatně vyučovat nadané děti ve zpěvu a hudbě. Za chórové zpěváky a koledy dostával ročně 11 mázů vína.
Starostové mušova od roku 1850
Prvním starostou se stal Martin Lieber, který tuto funkci vykonával od roku 1850 do 25.1.1858. Byl vždy spravedlivý a pořádný, dbaje blaha obce k velké spokojenosti občanů i okresu. Dostal také písemnou pochvalu za vzorné vykonávání své funkce. Jeho nástupcem se stal Franz Rinder. Potom následují seznamy starostů (posledním, 19. se stal Edmund Beck - od roku 1931).
Soudobé události
1859 - válka Francie a Sardinie proti Rakousku. Rakouská jízda a dělostřelectvo procházejí Mušovem. Krvavé boje u Mantehy (?) pod vedením maršála Radeckého. Oddíl rakouských císařských alexandrovských hulánů, v němž bylo hodně Italů a Lombarďanů, zůstal až do uzavření míru (Villafranca) ubytován v Mikulově a okolních vesnicích. Vojáci sebou přinesli z Itálie mladé morušové stromky, které dodnes stojí jako mocné stromy v mnoha obcích jižní Moravy. Také kolem mušovského kostela stály staré moruše.
2. února - byl vydán řád o chování husí v Mušově, takže od této doby nebylo možné, aby si každý držel husy a honil je na pastvu kam chtěl. Každý půlláník směl mít jen 3 plemenné husy, čtvrtláník 2, chalupníci a baráčníci po jedné a svobodné a osamělé osoby žádnou. Přesný soupis hus leží v obecním archivu. Proti tomuto omezení starých práv se jeden mušovský občan vzbouřil, takže jeho husy byly zahnány a zaplatil pokutu 1 zl. 30 krejcarů.
8. května - bylo určeno, že pastevec už nesmí vyhánět ovce pod pokutou 5 zl., takže po stříži byl chov ovcí zrušen.
10. července - podle protokolu z tohoto dne vedl starosta Franz Rinder tvrdý režim v obci. Když jeden pacholek sebral svému pánovi klíče od sklepa a pozval další 4 pacholky na pohárek, vypili čtvrt vědra, byli přichyceni a museli prosit za odpuštění. Zaplatili škodu a dostali 24 hod. vězení. Ten hlavní měl na svědomí ještě jiné věci a nebyl dále v obci trpěn. Správně tak!
17. května - správa církevního majetku byla ve smyslu císařského výnosu převedena na obecního duchovního a k dispozici mu byli dáni 2 zástupci obce jako správcové. První byli Martin Lieber a Josef Rinder. Školním dozorcem se stal Martin Lieber.
1860 - byla vystavěna ochranná hráz na louce (Edelseewiese) proti vylití Svratky.
7. července bylo vydáno 1. číslo novin v mikulovském okrese, Mikulovský týdeník.
24. července - byl přijat nový obecní pastýř. Mohl si chovat 30 ovcí a jako odměnu dostal...........
1861
24. dubna byla znovu vytyčena hranice mezi Mušovem a Pasohlávkami
23.října znovu vypukl dobytčí mor. Dobytek přestal žrát, vnitřnosti vypadaly jako spálené (proto jméno Lösedörre). Zahynulo hodně dobytka. U malolorníka Kleindiensta 5 ks, Klyburskyho 4, Langa 3, Becka 2, atd. Řezníci Franz a Anton Wagnerovi se nesměli s nikým stýkat. Obecní volby: starosta Egidius Bek.
1862
2. a 3. února poslední déšť a obleva, pak po celý březen velké povodně. V Mušově se mohlo jen jezdit na loďkách od jednoho domu k druhému, domy a zdi se hroutily, poškození dostali podporu mezi jiným také od knížete Ditrichštejna 80 zl., od hraběnky Mennsdorfové 100 zl., atd. Vysoká utekla z knížecích lesů do vinic, kde napáchala velké škody na stromech a hlavách. V Brně byla koupena obecní stříkačka II. st. v Brně za cenu 600 zl. (rozhodnutí z 15.12.1861).
6. července obec rozhodla, že ten sedlák, který první přijede se svými koňmi a zapřáhne je do stříkačky, obdrží odměnu 4 zl. Byla postavena požární zbrojnice.
1863
Ještě pořád se v Mušově pěstují ovce. Sedláci si dělají na svých polích ohrady, kam ovce zahánějí. V důsledku nedostatku krmiva se vracejí tzv. základní ovce zpět jejich majitelům.
27. září je vydán ovčí pořádek, podle kterého může mít půlláník 15 ovcí, čtvrtláník 10. Přírůstek na jehňatech musel být na podzim prodán nebo zabit.
6. prosince byl pro školní vyučování obstarán počítací stroj za 11 zl. Majitelé hříbat jsou vyzváni, aby při vyjíždění měli hříbata připoutána, aby netropila škodu na vinicích a polích.
Horní právo je přeneseno na Johanna Becka. Bohužel se nezachovalo. Sběr hroznů se tento rok konal už 18. září. Před Michaelem nesměly být vyháněny na pastvu na posečené louky krávy. Směly tam jen koně majitele pastvy. Ponocným a požárníkům je místo naturálií stanoven plat 106 zl. Také obecní sluha, který musí chodit 2x týdně do Mikulova, obdržel místo stanovených plodin peníze – 4 zl. Bylo velké sucho. Od počátku roku do 17. srpna žádný déšť. Naprostá neúroda, žádná píce. Dobytek je prodáván za pakatel. Kráva, která jinak stála 100 zl., stála 20 – 25 zl. Je levné maso. 1 pf. hovězího stál 10 – 15 krejcarů.
1864
Odjakživa byl dobytek obce vyháněn na pole, ležící lady, především se vyháněly ovce. Zavedením střídavého hospodaření začalo docházet k prudkým hádkám mezi občany. Jedna část se odvolávala na stará práva, druhá na zákon o majetku z roku 1848, který zakazuje jakékoliv používání pozemku proti vůli majitele. Okresní úřady byly v těžké situaci, jak dokazují doklady z obecního archivu. Od doby, kdy přestala pole ležet úhorem, se také zmenšoval, až úplně zanikl, chov ovcí v Mušově.
Červen – obecní volby, starosta František Lawitschka.
12. června – horní starosta (hlídač vinohradů) Winzenz Ludwitschek, policista Anton Wedl.
2. října – k zachování pořádku a jednoty mezi místní mládeží volí mládež I. věkového stupně za přítomnosti zástupců obce Leopolda Kotzora jako stárka (jedná se o politickou organizaci mládeže po pruském vzoru).
1. listopadu – červený mostek na ivaňské cestě byl znovu vyzděn.
1865
Tento rok byl pro mušovské smutným. Byly povodně a zvláště krupobití, které způsobilo velké škody zvláště na polích a na vinicích. Z vinic se ten rok nic nesebralo.
10. července – nad Drnholec přišla hrozná bouřka. Odnesla střechy domů a stodol. Na návětrné straně byla rozbita všechna okna a celá úroda byla zničena.
Válečné poplatky byly panstvem dány obcím do vlastní správy.
1866
31. ledna – ředitel školy Mathias Truschka žádal c.k. okresní úřad Mikulov k zřízení pošty v Mušově a prodej poštovních známek.
13. května – válka s Prusy vrhá již své stíny. Obec určuje podmínky pro ubytování rakouských vojáků.
12. června – člen obecní rady Josef Rinder byl určen jako vedoucí trailerů (?) za obce Mušov, Brod nad Dyjí, Pasohlávky a Nová Ves.
5. července – musí být dodány vozy s koňmi za 4 zl. denně.
23. května – byl tak silný mráz, že zmrzlo dokonce obilí. Zvlášť Mušov byl tímto mrazem velice postižen. Při žních byly klasy prázdné a po vymlácení ležela na mlatě jen prázdná sláma. Nebylo žádné zrno na chleba. Byl to rok utrpení a bídy. K tomu ještě přišel nepřítel do země. Válka Rakouska s Pruskem zapříčinila pochody mnoha vojsk, hodně ubytování a tvrdé dodávky armádě i poskytování potahů. Válečné škody dělaly v Mušově 33000 zl. Podle tehdejší ceny peněz to byla velká suma.
14. listopadu – jako zástupce obce pro císařskou audienci ve Znojmě byl určen Franz Lawitschka. Tehdejší obecní kronikář Wildner píše: bídný a válečný rok 1866 zůstane nezapomenut v myslích mušovských občanů.
Při těchto třech přesídleních se ztratily skoro všechny staré doklady a kroniky. Byly vyhozeny jako nepotřebné věci. Pan Josef Lieber nejstarší si vzpomíná, že existovala v kůži vázaná kniha, která byla 8 coulů dlouhá, 5 široká, 3 couly tlustá a nesla nápis "Vznik Mušova". Kniha byla psána krásným písmem ve staré němčině a proto se špatně četla. Začáteční písmena byla krásně ilustrována. Tato kniha existovala do roku 1840 - 50, pak si ji měl tehdejší obecní písař Vincenc Ludwitschek vypůjčit a po roce 1857 zmizela.
Starý školní rok
21. prosince 1857 byl vystaven seznam tehdejším učitelem Matyášem Trutschkou o svých příjmech a vydáních, tzv. školní sezona a předán tehdejšímu kurátovi a inspektorovi Antonu Friedlovi, dále proboštu v Mikulově a státnímu účetnictví v Brně. Příjmy mušovského učitele byly 252 zl. 19,5 krejcaru ročně. Za chórovou hudbu o svátcích a zvláštních slavnostech dostával podle rozhodnutí obecní rady z 11.6.1865 z obecní pokladny 36 zl. ročně a 1 joch louky. Za to měl bezplatně vyučovat nadané děti ve zpěvu a hudbě. Za chórové zpěváky a koledy dostával ročně 11 mázů vína.
Starostové mušova od roku 1850
Prvním starostou se stal Martin Lieber, který tuto funkci vykonával od roku 1850 do 25.1.1858. Byl vždy spravedlivý a pořádný, dbaje blaha obce k velké spokojenosti občanů i okresu. Dostal také písemnou pochvalu za vzorné vykonávání své funkce. Jeho nástupcem se stal Franz Rinder. Potom následují seznamy starostů (posledním, 19. se stal Edmund Beck - od roku 1931).
Soudobé události
1859 - válka Francie a Sardinie proti Rakousku. Rakouská jízda a dělostřelectvo procházejí Mušovem. Krvavé boje u Mantehy (?) pod vedením maršála Radeckého. Oddíl rakouských císařských alexandrovských hulánů, v němž bylo hodně Italů a Lombarďanů, zůstal až do uzavření míru (Villafranca) ubytován v Mikulově a okolních vesnicích. Vojáci sebou přinesli z Itálie mladé morušové stromky, které dodnes stojí jako mocné stromy v mnoha obcích jižní Moravy. Také kolem mušovského kostela stály staré moruše.
2. února - byl vydán řád o chování husí v Mušově, takže od této doby nebylo možné, aby si každý držel husy a honil je na pastvu kam chtěl. Každý půlláník směl mít jen 3 plemenné husy, čtvrtláník 2, chalupníci a baráčníci po jedné a svobodné a osamělé osoby žádnou. Přesný soupis hus leží v obecním archivu. Proti tomuto omezení starých práv se jeden mušovský občan vzbouřil, takže jeho husy byly zahnány a zaplatil pokutu 1 zl. 30 krejcarů.
8. května - bylo určeno, že pastevec už nesmí vyhánět ovce pod pokutou 5 zl., takže po stříži byl chov ovcí zrušen.
10. července - podle protokolu z tohoto dne vedl starosta Franz Rinder tvrdý režim v obci. Když jeden pacholek sebral svému pánovi klíče od sklepa a pozval další 4 pacholky na pohárek, vypili čtvrt vědra, byli přichyceni a museli prosit za odpuštění. Zaplatili škodu a dostali 24 hod. vězení. Ten hlavní měl na svědomí ještě jiné věci a nebyl dále v obci trpěn. Správně tak!
17. května - správa církevního majetku byla ve smyslu císařského výnosu převedena na obecního duchovního a k dispozici mu byli dáni 2 zástupci obce jako správcové. První byli Martin Lieber a Josef Rinder. Školním dozorcem se stal Martin Lieber.
1860 - byla vystavěna ochranná hráz na louce (Edelseewiese) proti vylití Svratky.
7. července bylo vydáno 1. číslo novin v mikulovském okrese, Mikulovský týdeník.
24. července - byl přijat nový obecní pastýř. Mohl si chovat 30 ovcí a jako odměnu dostal...........
1861
24. dubna byla znovu vytyčena hranice mezi Mušovem a Pasohlávkami
23.října znovu vypukl dobytčí mor. Dobytek přestal žrát, vnitřnosti vypadaly jako spálené (proto jméno Lösedörre). Zahynulo hodně dobytka. U malolorníka Kleindiensta 5 ks, Klyburskyho 4, Langa 3, Becka 2, atd. Řezníci Franz a Anton Wagnerovi se nesměli s nikým stýkat. Obecní volby: starosta Egidius Bek.
1862
2. a 3. února poslední déšť a obleva, pak po celý březen velké povodně. V Mušově se mohlo jen jezdit na loďkách od jednoho domu k druhému, domy a zdi se hroutily, poškození dostali podporu mezi jiným také od knížete Ditrichštejna 80 zl., od hraběnky Mennsdorfové 100 zl., atd. Vysoká utekla z knížecích lesů do vinic, kde napáchala velké škody na stromech a hlavách. V Brně byla koupena obecní stříkačka II. st. v Brně za cenu 600 zl. (rozhodnutí z 15.12.1861).
6. července obec rozhodla, že ten sedlák, který první přijede se svými koňmi a zapřáhne je do stříkačky, obdrží odměnu 4 zl. Byla postavena požární zbrojnice.
1863
Ještě pořád se v Mušově pěstují ovce. Sedláci si dělají na svých polích ohrady, kam ovce zahánějí. V důsledku nedostatku krmiva se vracejí tzv. základní ovce zpět jejich majitelům.
27. září je vydán ovčí pořádek, podle kterého může mít půlláník 15 ovcí, čtvrtláník 10. Přírůstek na jehňatech musel být na podzim prodán nebo zabit.
6. prosince byl pro školní vyučování obstarán počítací stroj za 11 zl. Majitelé hříbat jsou vyzváni, aby při vyjíždění měli hříbata připoutána, aby netropila škodu na vinicích a polích.
Horní právo je přeneseno na Johanna Becka. Bohužel se nezachovalo. Sběr hroznů se tento rok konal už 18. září. Před Michaelem nesměly být vyháněny na pastvu na posečené louky krávy. Směly tam jen koně majitele pastvy. Ponocným a požárníkům je místo naturálií stanoven plat 106 zl. Také obecní sluha, který musí chodit 2x týdně do Mikulova, obdržel místo stanovených plodin peníze – 4 zl. Bylo velké sucho. Od počátku roku do 17. srpna žádný déšť. Naprostá neúroda, žádná píce. Dobytek je prodáván za pakatel. Kráva, která jinak stála 100 zl., stála 20 – 25 zl. Je levné maso. 1 pf. hovězího stál 10 – 15 krejcarů.
1864
Odjakživa byl dobytek obce vyháněn na pole, ležící lady, především se vyháněly ovce. Zavedením střídavého hospodaření začalo docházet k prudkým hádkám mezi občany. Jedna část se odvolávala na stará práva, druhá na zákon o majetku z roku 1848, který zakazuje jakékoliv používání pozemku proti vůli majitele. Okresní úřady byly v těžké situaci, jak dokazují doklady z obecního archivu. Od doby, kdy přestala pole ležet úhorem, se také zmenšoval, až úplně zanikl, chov ovcí v Mušově.
Červen – obecní volby, starosta František Lawitschka.
12. června – horní starosta (hlídač vinohradů) Winzenz Ludwitschek, policista Anton Wedl.
2. října – k zachování pořádku a jednoty mezi místní mládeží volí mládež I. věkového stupně za přítomnosti zástupců obce Leopolda Kotzora jako stárka (jedná se o politickou organizaci mládeže po pruském vzoru).
1. listopadu – červený mostek na ivaňské cestě byl znovu vyzděn.
1865
Tento rok byl pro mušovské smutným. Byly povodně a zvláště krupobití, které způsobilo velké škody zvláště na polích a na vinicích. Z vinic se ten rok nic nesebralo.
10. července – nad Drnholec přišla hrozná bouřka. Odnesla střechy domů a stodol. Na návětrné straně byla rozbita všechna okna a celá úroda byla zničena.
Válečné poplatky byly panstvem dány obcím do vlastní správy.
1866
31. ledna – ředitel školy Mathias Truschka žádal c.k. okresní úřad Mikulov k zřízení pošty v Mušově a prodej poštovních známek.
13. května – válka s Prusy vrhá již své stíny. Obec určuje podmínky pro ubytování rakouských vojáků.
12. června – člen obecní rady Josef Rinder byl určen jako vedoucí trailerů (?) za obce Mušov, Brod nad Dyjí, Pasohlávky a Nová Ves.
5. července – musí být dodány vozy s koňmi za 4 zl. denně.
23. května – byl tak silný mráz, že zmrzlo dokonce obilí. Zvlášť Mušov byl tímto mrazem velice postižen. Při žních byly klasy prázdné a po vymlácení ležela na mlatě jen prázdná sláma. Nebylo žádné zrno na chleba. Byl to rok utrpení a bídy. K tomu ještě přišel nepřítel do země. Válka Rakouska s Pruskem zapříčinila pochody mnoha vojsk, hodně ubytování a tvrdé dodávky armádě i poskytování potahů. Válečné škody dělaly v Mušově 33000 zl. Podle tehdejší ceny peněz to byla velká suma.
14. listopadu – jako zástupce obce pro císařskou audienci ve Znojmě byl určen Franz Lawitschka. Tehdejší obecní kronikář Wildner píše: bídný a válečný rok 1866 zůstane nezapomenut v myslích mušovských občanů.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář