Velké ocenění zaslouží dobrodinec a přítel studující mládeže, z Mušova pocházející Pavel Perger (Berger), který založil studijní nadaci. Pocházel ze starousedlické rolnické rodiny. Jeho otec byl půlláník, on sám byl tajemník knížete Karla z Ditrichštejna, tedy ve vysoké funkci. Podle testamentu z 25. března 1761 věnoval velkoryse část svého majetku na založení nadace pro studenty a správou a rozdělováním nadace pověřil svého bratra Leonarda Pergera. Bratr byl v Pasohlávkách správce kanálů (Burggraf). Jeden opis byl založen na obecním úřadě v Mušově, je psán velmi učeně, je těžce čitelný a nesrozumitelný. Obsah je v podstatě následující: Nadace ve výši 12000 zlatých je uložena na 5% úrok. Z toho studijní nadace dělá 10000 zlatých a z ročních úroků má být podporováno 6 studentů, především děti z rodu Pergerů, Knutzerů a Widhalmů. Na 1. místě pak potomci těchto rodů a příbuzní, na 2. místě děti rodičů z Mušova a na 3. místě, kdyby se snad v Mušově studenti nevyskytli, pak mají být z města Mikulova za podmínek dobrého prospěchu, slušného chování a účasti na bohoslužbě v den výročí úmrtí zakladatele nadace.
Aby vždycky přišel do Mušova pořádný muž jako učitel, který bude držet děti ke studiu, zbožnosti, psaní, čtení a počítání a dá jim základy latiny, bude se učiteli dávat výše úroků z 1000 zlatých. Vedení evidence příbuznosti a oprávnění nároků bude sledovat ten který farář z Mušova, který je povinnen vést přesnou evidenci o příjmu a vydání a tyto záznamy dávat na přezkoušení vikářské kontrole. Jako t.č. kurátor obdrží také úroky z 1000 zlatých dukátů. Další nadační peníze mají být určeny na papír a knihy pro chudé studenty a sice úroky z 1000 zlatých.
Soudobé události
1765 - se stává Josef II., první Habsburg - Lotrinec, německým knížetem a spoluvládcem své matky Marie Terezie
1770-71 - velké zdražení a hlad. Cena jednoho věrtele zrna se zvyšuje z 2 zl. na 8 zl., později na 12 zl., pak dokonce na 36 zl. Hladem zahyne hodně lidí. Zrní na chléb nelze sehnat ani za drahé peníze. Neúroda má příčinu ve špatném, teplém a deštivém počasí. Vajec a sádla bylo nadbytek. 1 pf. hovězího stál 2 krejcary, žejdlík sádla 7 krejcarů, 5 vajec 1 krejcar.
1771 - z hladu vypukl tyfus, takže zemřelo hodně lidí nebo se vystěhovalo do Maďarska. Selské dvory byly lacino na prodej. Začalo se s číslováním mušovských domů, kterých bylo 69. Stály domy č. 71,72,73,75,76,77,49,41,40,38 - 26,25,24,22,21,19 - 9,7,6,110,107,104,102, - 91,89 - 82,81. Staré číslování ukazuje na další přístavby domů a sice: přibyly domy č.78,53,51,45,79,105,52,44,54,55,56,69,68,111(mýto),50,80,39,108,3,90,20,65,64,63,8,3,90,20,65,64,63,8,106,112 (hřbitov),66,62,2,61,60,4,1,113,103,67,5,115,116,117,113,109.
1772 - byly bohaté žně a dostatek obilí.
1773 - byl hrozný hladový rok. Císař Josef projel všechny své země, aby mohl zmírnit hlad. Vystavují se sýpky, aby se tam mohl dát přebytek žní pro dny válečné a hladová léta. Viz. staré sýpky v Mikulově, Drnholci atd.
Fassion (?) 1775
15.prosince 1775 vychází urbarial - fassion (zřejmě nějaká právní listina) trhovní obce Mušov, která obsahuje veškerý majetek, číslované domy, povinnosti, co se má platit faráři atd.
Dále má nikoliv nezajímavou pokornou poznámku.
Každý muž a každá žena s nebo bez chalupy budou robotovat vrchnosti: 4 dny 1 osoba a sice 2 dny na žních a 2 dny na senách. Každý chalupník naštípe pro vrchnost sáh dřeva. Ke sv. Janu odevzdá na mýtném 15 kr., poddaný rodu ženského 7 kr. Každý poddaný z Mušova zaplatí za každou mladou husu na sv. Bartoloměje 2 krejcary. Každý den v roce jsou povinni dostavit se do práce při východu slunce a skončit při západu slunce. Poskytuje se přestávka dopoledne 1/2 hod., přes poledne 1 hod., odpoledne 1/2 hod., ale jen v létě. V zimě se poskytuje jen polední hodina. Koňům se podává žrádlo v poledne, v zimě 2 hod. přestávka, totéž v létě.
Při špatných cestách a dlouhých jízdách mohli sedláci spřáhnout a pro každého sedláka byla platná jeho robota. Při dlouhých cestách obdržel sedlák 1 1/2 věrtele (nebo vědra ?) ovsa od panstva. Poslíčkování (pěší robota) měl udělat každý mušovský 20x. V době žní dostávali poddaní, kteří vykonávali robotu, 1 pf. chleba jako přídavek. Od veškerého sklizeného ovoce dostávalo panstvo 1/10.
Mikulov, 15. prosince 1775, Johann Braun, vrchní správce.
1780 - 1790 - císař Josef II. se stává samovládcem. Chtěl své země a své národy učinit šťastnými a zaslouží naše uznání a dík. Na říšské cestě častěji jezdil přes Mušov do Brna. U Rosic vedl pluh, aby tím uctil práci sedláka. Pluh stojí dodnes v zemském muzeu v Brně. Jeho nejpožehnanější čin bylo zrušení nevolnictví a snaha po sjednocení jednotného německého státu.
Josefinský katastr
Velké a časté změny majitelů a nájemců, úmrtí, sňatky, prodej způsobilo, že bylo opět nutno v roce 1788 přeměřovat katastry stanovené v letech 1754 a 1775. Katastr obsahuje co komu patří, kolik realit má, co má zúročitelné, co má odvádět na robotě, úroky na penězích, zrnu, drůbeži, utkaném, čím je vázán své vrchnosti atd. Podle katastru měl v r.1788 Mušov 19 půlláníků, 23 čtvrtláníků, 1 osminuláníku, 26 domkařů. Celkem 77 s cca 500 obyvateli. Mikulovskému panstvu patřilo v Mušově......jmenovány jednotlivé hony a lány, jména obyvatel............
Mušovské hraniční kameny - popisy z r. 1787
Jsou popisovány hranice-příkopy s hraničními kameny, názvy honů...........Názvy potoků jsou často divné, např. Kohlstatt. Co to může znamenat? Dá se to vysvětlit docela jednoduše. Severně od Mušova ležící louky a pole se jmenují Kohlstatt. Dlouho mi zůstalo tajemstvím, až jsem ve své knize od Wolnyho našel vysvětlení pro dnešní mušovský mlýn - Prašný mlýn. Teď se mi to vyjasnilo. K výrobě prachu se kromě salpetru a síry používalo také uhlí z olše, lísky, vrby, topolu, které bylo mleto v mlýně, mícháno a prosíváno. Proto se ten mlýn nazýval prašný. Dřevěné uhlí se nemuselo donášet z daleka, protože v lesích kolem Mušova bylo plno výše uvedených stromů. Jejich kmeny byly páleny na uhlí a místa, kde se toto dělalo a kde se kouřilo z milířů, to byl Kohlstatt (místo na uhlí). Tento název mohl vzniknout kolem r. 1500.
Další zajímavé názvy, podobná vysvětlení u dalších názvů, těžce přeložitelné.
Aby vždycky přišel do Mušova pořádný muž jako učitel, který bude držet děti ke studiu, zbožnosti, psaní, čtení a počítání a dá jim základy latiny, bude se učiteli dávat výše úroků z 1000 zlatých. Vedení evidence příbuznosti a oprávnění nároků bude sledovat ten který farář z Mušova, který je povinnen vést přesnou evidenci o příjmu a vydání a tyto záznamy dávat na přezkoušení vikářské kontrole. Jako t.č. kurátor obdrží také úroky z 1000 zlatých dukátů. Další nadační peníze mají být určeny na papír a knihy pro chudé studenty a sice úroky z 1000 zlatých.
Soudobé události
1765 - se stává Josef II., první Habsburg - Lotrinec, německým knížetem a spoluvládcem své matky Marie Terezie
1770-71 - velké zdražení a hlad. Cena jednoho věrtele zrna se zvyšuje z 2 zl. na 8 zl., později na 12 zl., pak dokonce na 36 zl. Hladem zahyne hodně lidí. Zrní na chléb nelze sehnat ani za drahé peníze. Neúroda má příčinu ve špatném, teplém a deštivém počasí. Vajec a sádla bylo nadbytek. 1 pf. hovězího stál 2 krejcary, žejdlík sádla 7 krejcarů, 5 vajec 1 krejcar.
1771 - z hladu vypukl tyfus, takže zemřelo hodně lidí nebo se vystěhovalo do Maďarska. Selské dvory byly lacino na prodej. Začalo se s číslováním mušovských domů, kterých bylo 69. Stály domy č. 71,72,73,75,76,77,49,41,40,38 - 26,25,24,22,21,19 - 9,7,6,110,107,104,102, - 91,89 - 82,81. Staré číslování ukazuje na další přístavby domů a sice: přibyly domy č.78,53,51,45,79,105,52,44,54,55,56,69,68,111(mýto),50,80,39,108,3,90,20,65,64,63,8,3,90,20,65,64,63,8,106,112 (hřbitov),66,62,2,61,60,4,1,113,103,67,5,115,116,117,113,109.
1772 - byly bohaté žně a dostatek obilí.
1773 - byl hrozný hladový rok. Císař Josef projel všechny své země, aby mohl zmírnit hlad. Vystavují se sýpky, aby se tam mohl dát přebytek žní pro dny válečné a hladová léta. Viz. staré sýpky v Mikulově, Drnholci atd.
Fassion (?) 1775
15.prosince 1775 vychází urbarial - fassion (zřejmě nějaká právní listina) trhovní obce Mušov, která obsahuje veškerý majetek, číslované domy, povinnosti, co se má platit faráři atd.
Dále má nikoliv nezajímavou pokornou poznámku.
Každý muž a každá žena s nebo bez chalupy budou robotovat vrchnosti: 4 dny 1 osoba a sice 2 dny na žních a 2 dny na senách. Každý chalupník naštípe pro vrchnost sáh dřeva. Ke sv. Janu odevzdá na mýtném 15 kr., poddaný rodu ženského 7 kr. Každý poddaný z Mušova zaplatí za každou mladou husu na sv. Bartoloměje 2 krejcary. Každý den v roce jsou povinni dostavit se do práce při východu slunce a skončit při západu slunce. Poskytuje se přestávka dopoledne 1/2 hod., přes poledne 1 hod., odpoledne 1/2 hod., ale jen v létě. V zimě se poskytuje jen polední hodina. Koňům se podává žrádlo v poledne, v zimě 2 hod. přestávka, totéž v létě.
Při špatných cestách a dlouhých jízdách mohli sedláci spřáhnout a pro každého sedláka byla platná jeho robota. Při dlouhých cestách obdržel sedlák 1 1/2 věrtele (nebo vědra ?) ovsa od panstva. Poslíčkování (pěší robota) měl udělat každý mušovský 20x. V době žní dostávali poddaní, kteří vykonávali robotu, 1 pf. chleba jako přídavek. Od veškerého sklizeného ovoce dostávalo panstvo 1/10.
Mikulov, 15. prosince 1775, Johann Braun, vrchní správce.
1780 - 1790 - císař Josef II. se stává samovládcem. Chtěl své země a své národy učinit šťastnými a zaslouží naše uznání a dík. Na říšské cestě častěji jezdil přes Mušov do Brna. U Rosic vedl pluh, aby tím uctil práci sedláka. Pluh stojí dodnes v zemském muzeu v Brně. Jeho nejpožehnanější čin bylo zrušení nevolnictví a snaha po sjednocení jednotného německého státu.
Josefinský katastr
Velké a časté změny majitelů a nájemců, úmrtí, sňatky, prodej způsobilo, že bylo opět nutno v roce 1788 přeměřovat katastry stanovené v letech 1754 a 1775. Katastr obsahuje co komu patří, kolik realit má, co má zúročitelné, co má odvádět na robotě, úroky na penězích, zrnu, drůbeži, utkaném, čím je vázán své vrchnosti atd. Podle katastru měl v r.1788 Mušov 19 půlláníků, 23 čtvrtláníků, 1 osminuláníku, 26 domkařů. Celkem 77 s cca 500 obyvateli. Mikulovskému panstvu patřilo v Mušově......jmenovány jednotlivé hony a lány, jména obyvatel............
Mušovské hraniční kameny - popisy z r. 1787
Jsou popisovány hranice-příkopy s hraničními kameny, názvy honů...........Názvy potoků jsou často divné, např. Kohlstatt. Co to může znamenat? Dá se to vysvětlit docela jednoduše. Severně od Mušova ležící louky a pole se jmenují Kohlstatt. Dlouho mi zůstalo tajemstvím, až jsem ve své knize od Wolnyho našel vysvětlení pro dnešní mušovský mlýn - Prašný mlýn. Teď se mi to vyjasnilo. K výrobě prachu se kromě salpetru a síry používalo také uhlí z olše, lísky, vrby, topolu, které bylo mleto v mlýně, mícháno a prosíváno. Proto se ten mlýn nazýval prašný. Dřevěné uhlí se nemuselo donášet z daleka, protože v lesích kolem Mušova bylo plno výše uvedených stromů. Jejich kmeny byly páleny na uhlí a místa, kde se toto dělalo a kde se kouřilo z milířů, to byl Kohlstatt (místo na uhlí). Tento název mohl vzniknout kolem r. 1500.
Další zajímavé názvy, podobná vysvětlení u dalších názvů, těžce přeložitelné.
Komentáře
Přehled komentářů
FlipBooks are a great addition
to any passive income strategy. Because once you create a FlipBook, market it, share it & Earn it, it can technically sell itself.
Learn More https://www.youtube.com/watch?v=JfRrd79oCfk?16299
Generate Income Easily By Selling FlipBooks, eBook & Articles on Amazon KDP, Shopify, Etc
(RonaldExich, 9. 4. 2024 6:54)