Můj děda Josef Hříbek
jak si na něj po létech vzpomínám…

Narození:
Děda se narodil v roce 4.1.1893 v Horní Jasence 73, okr. Vsetín.
Měl sourozence Ludvíka, Hedviku a myslím, že i bratra Jana.

I. světová válka:
Do Rakousko-uherské armády narukoval k 3. pěšímu pluku, kdy přesně ale nevím. Bojoval v Itálii. Dne 20.8.1917 v městě Selo padl do zajetí. Dne 8.5.1918 vstoupil do Čs. dobrovolnického sboru (CORPO SPECIALE DI VOLONTARI C.S.). Z této jednotky vznikl později Čsl. armádní sbor v Itálii a děda byl zařazen do 6. divize, 32. pěšího pluku (viz. legionář Josef Hříbek). Z té doby si pamatuji z dědova vyprávění jméno generála Graziani. Pamatuji si na jeho vyprávění o bojích na Piavě a také, že byl až u Neapole a viděl sopku Vesuv. Vyprávěl mi také o těžkých bojích u Doss Alto v roce 1918 (viz. bitva u Doss Alto). Za své hrdinství v boji byl třikrát vyznamenán. Pokud si dobře pamatuji a stužky na jeho uniformě tomu odpovídají, byl vyznamenán Československým válečným křížem, Československou revoluční medailí, třetí vyznamenání bohužel nedokáži identifikovat. Další jeho pobyt na území Československa je popsán v materiálu zvláštní sbor čs. dobrovolníků.
Dne 28.7.1920 byl demobilizován.

Finanční stráž:
K Finanční stráži nastoupil 31.12.1919 (upřesnil Ing. Jiří Vaněček), a to na Celní úřad v Hnanicích.
Zřejmě tam a v té době se seznámil s Annou Reisingerovou, se kterou se oženil a měl tři děti. Dcery Annu, Vlastu a syna Vladislava, mého otce. V hodnosti strážmistr pohraniční finanční stráže byl prokazatelně v roce 1926, viz křestní list mého otce. Nebyl tedy respicientem (Ing. Jiří Vaněček), protože taková hodnost v době od 1920 až 1930 neexistovala a hodnost respicient byla zavedena až od roku 1930. Pravděpodobně někdy po roce 1930 byl povýšen do hodnosti vrchní respicient finanční stráže. Někdy v té době zemřela dědovi manželka a on zůstal sám na své tři děti.
V září roku 1938 se zúčastnil bojů o Hnanickou celnici
(/clanky/hrdinove-nasi-historie/rok-1938-na-hranicich).
Z jeho pozdějšího vyprávění si pamatuji na jméno poručíka Chlupa, o kterém s velkým uznáním a úctou mluvil. V této souvislosti si také pamatuji na pana Chrástka.
Co dělal za války nevím, jen tuším, že se odstěhoval s rodinou do Přímětic u Znojma. Někdy v té době poznal svoji druhou ženu Marii a v roce 1944 se jim narodila dcera Milada.

1945 a dále:
Prokazatelně od 21.5.1945 bydleli již na Celním úřadu v Hnanicích, dle domovského listu mého otce. Také na fotografiích z té doby má již nové hodnostní označení vrchní respicient (jedna stříbrná hvězda se stříbrným lemováním).
Kdy děda odešel do výslužby mi známo není, ale pravděpodobně ještě v roce svatby mého otce (1947) sloužil, protože je na fotografiích v uniformě. Je možné, že byl ve službě ještě počátkem roku 1948, kdy jsem se narodil a kde je uveden v mém rodném listě touto hodností.

Mé vzpomínky:
Z vyprávění svého otce vím, že děda byl velmi přísný, až tvrdý člověk. Nejen ke svému okolí, ale také sám k sobě. Rozhodně byl velmi statečný. Byl hrdina a velký vlastenec. Pamatuji, když jsem jako malý kluk byl u dědy na Silvestra, vždy při hymně stál v pozoru, někdy se rozplakal a vzpomínal na své přátele. Dnes takový postoj není v módě, ale dědova generace určitě byla připravena za vlast bojovat a položit v boji i život.
Pamatuji si i na některé věci z vyprávění, které se týkaly článku „Rok 1938 na hranicích”, ale i z bojů v Itálii za I. světové války. Byl velmi hrdý na to, že byl legionářem.
Velkým zážitkem pro mne bylo, když jsem si jako malý kluk mohl prohlížet jeho vyznamenání a uniformu. Také si pamatuji z letních prázdnin, že k němu často chodívali přátelé a hráli karty („preferánc”), kouřili viržinka, hezky to vonělo a já rád poslouchal, jak se baví a vzpomínají. Pamatuji si, a snad se nepletu, že k dědovi kromě jiných chodili pan Chrástek a pan Fučík. Často zmiňoval i jméno pana Erichleba a Štefky. Můj otec už bohužel nežije, to bych určitě věděl mnohem víc.
Také pamatuji, že jednou děda mému otci dodatečně nadával v souvislosti s dávným incidentem při ústupu německých vojáků do Rakouska ke konci války. Mělo se údajně stát to, a nevím, jak toho byl můj otec účasten, že před projíždějícími tanky, snad v Příměticích, kluci tahali zpod nějakého mostku kulometný pás a Němci tři z nich zastřelili, položili na cestu a celá kolona tanků je potom přejela. Kdyby někdo věděl víc, byl bych vděčný za informace.

Konec života:
Děda umřel v 85-ti letech. Celý život byl zdravý, rád si dal višňové víno vlastní výroby a také kouřil. Cigarety si stříhal na polovinu a doma kouřil ze špičky a kouř foukal do otevřených kamen.
Počátkem března 1978 chtěl namazat panty na dvířkách do zahrady a strhl si záda. Babička ho odvezla na obstřik do nemocnice, s tím, že si tam pár dní poleží. Když se mu v nemocnici ulevilo, šel si zakouřit svoji půlku cigarety na záchod. Když se dlouho nevracel, šli se za ním pacienti z pokoje podívat.
Děda už byl mrtvý – zadusil se vdechnutými hleny po odkašlání… 

Poděkování
Touto cestou chci poděkovat všem nadšeným členům Klubu vojenské historie Litobratřice za jejich nesmírně záslužnou práci v odkrývání lidských osudů hrdinů naší historie!
Jsem rád, že můj dědeček se na této hrdinné minulosti podílel a že nosím jeho jméno!
Přivítám jakékoliv další informace o této době, mém dědovi a dalších účastnících popisovaných událostí.

Se srdečným pozdravem!

Ing. Vladislav Hříbek – vnuk Josefa Hříbka
Praha 2.12.2008

hribek@gts.cz

Fotodokumentace:

1. Josef Hříbek – vrchní respicient finanční stráže (někdy po roce 1930)
2. Anna Reisingerová – první dědova manželka (asi 1919)
3. Před Celnicí v Hnanicích – dědovy děti Vlasta, Anna a uprostřed můj táta :-), pes našeho dědy(cca 1929)
4. Tety Vlasta a Anča a můj táta (cca 1939 – 1940)
5. Před Celnicí v Hnanicích (někdy mezi 1920 až 1930)
6. Celní úřad v Hnanicích 1 (rok ?)
7. Celní úřad v Hnanicích 2 (rok ?)
8. S druhou manželkou Marií (1931?)
9. Před Celnicí v Hnanicích (pravděpodobně po roce 1945)
10. S dcerou Miladou a manželkou Marií (1947)
11. Josef Hříbek – vrchní respicient finanční stráže (někdy po roce 1945)
12. Domovský list mého otce
13. S babičkou 1976
14. S babičkou 1977
15. Parte
 

- legionář Josef Hříbek

- zvláštní sbor čs. dobrovolníků

- bitva u Doss Alto (1918)

- křestní list syna Josefa Hříbka

- Československé legie v Itálii

- finanční stráž 1920 - 1930

- finanční stráž 1930 - 1938

- finanční stráž 1939

- finanční stráž 1945 - 1948