Mikulov
3. 10. 2007
Protokol s Otmarem Blatným o vypálení mikulovského zámku
Zámek v Mikulově, zjištění škůdců
Zavraždění 21 židovských příslušníků v dubnu 1945
Zavraždění 21 židovských příslušníků v Mikulově v dubnu 1945
Zámek v Mikulově, zjištění škůdců
Zavraždění 21 židovských příslušníků v dubnu 1945
Zavraždění 21 židovských příslušníků v Mikulově v dubnu 1945
Vypálení mikulovského zámku
Děkujeme Vítězslavu Vítkovi za poskytnutí podkladů
Sbor národní bezpečnosti
okresní velitelství I Mikulov.
Čís. jedn.: 2340/46
Věc: zámek v Mikulově, sbírky
zničené požárem – zjištění
škůdců.
K č.j.: I 22518/1946 SNB ZV Brno
ze dne 2. dubna 1946.
Přílohy: -3-
Mikulov, dne 13. dubna 1946.
Sbor národní bezpečnosti
zemské velitelství
Brno.
K výše uvedenému rozkazu hlásím, že při provedeném šetření byly zjištěny takové skutečnosti, které zřejmě nasvědčují, že požár zámku mikulovského a v něm umístěných sbírek, byl založen.
Zámek počal hořeti dne 22.4.1945 asi o 11 hod. Požár povstal ihned na mnoha místech zámku a velice rychle se rozšiřoval. Tyto okolnosti zavdaly příčinu k domněnkám, že požár byl založen. Původně se založení požáru přičítalo ustupující německé armádě a zčásti též bombardování a ostřelování města Rudou armádou.
Po lokalisování požáru a vychladnutí trosek zámku byly však shromážděny takové poznatky a důkazy, které vznik požáru bombardováním aneb ostřelováním úplně vyvrátily. Zůstala tudíž jen jediná možnost, že požár byl založen. Pachatelé nebyli tehdy a ani nyní přesně zjištěni, ale ze všech získaných důkazů, jako:
1. Požár povstal současně na několika místech,
2. Původně hořelo jen v místech, kde byly nejcennější předměty a sbírky,
3. Požár se velice rychle rozšiřoval,
4. Nelezeny byly konve od hořlavin (jedna dosud zajištěna),
5. Nalezeny pozůstatky od náloží i s přívodními elektrickými dráty (jedna plechová nádoba, válcovitá a část elektrických drátů jest zajištěna),
6. Zjištěna pravděpodobná ohniska požáru v místech, kde letecká bomba ani dělostřelecká střelba nedopadla,
lze míti za prokázané, že jde o zločin promyšleně a plánovitě provedený. Vznikla tu pak domněnka, že zničení zámku a sbírek mohlo býti ze msty připraveno a řízeno vedením NSDAP v Mikulově, byť i skutečné zapálení mohl provést některý ze členů SS nebo Volkssturmu, kteří město a hlavně zámek hájili i po odchodu německého vojska.
Tato tehdy vzniklá domněnka se zdá býti pravděpodobná, neboť lze míti za to a dostatečně prokázané, že obyčejný SS nebo Volkssturmu člen nemohl založení požáru provést tak, jak skutečně byl proveden a jak přípravy k tomuto provedení vyžadovaly.
Jako původci a inspirátoři požáru jsou označováni veřejným míněním starousedlíků mikulovských (české národnosti) bývalý krajský vedoucí NSDAP v Mikulově Antonín Sogl a jeho nejbližší spolupracovníci Julius Grigar a Bruno Marx. Všichni tři jmenovaní před osvobozením Mikulova Rudou armádou utekli do Rakouska, kde se snad ještě zdržují.
Sogl byl jistě takového činu schopen, neboť i z dřívějška vyšlo najevo, že v dubnu 1945 těsně před příchodem RA dal souhlas k povraždění 21 židů maďarské národnosti, z nichž bylo 8 mužů, 12 žen a 1 dítě, jejichž společný hrob byl dne 26.11.1945 členy SNB OV I Mikulov objeven. Také o Grigarovi a Marxovi jde všeobecně mezi německými obyvateli pověst, že byli zapřísáhlými nepřáteli všeho českého a že těsně před osvobozením prohlašovali, že raději celý Mikulov zničí, než by ho vydali do rukou Rudé armády.
Sogl Antonín, rolník, bývalý poslanec SdP a krajský vedoucí NSDAP v Mikulově, nar. v Drnholci, okres Mikulov, řím. kat., německé národnosti, posledně bytem v Drnholci, Hrušovanská ulice.
Grigar Julius, zahradník, Kreisorganisationsleiter a zástupce krajského vedoucího v Mikulově, nar. v Mikulově, řím. kat., německé národnosti, posledně bytem v Mikulově, Zahradnická ul. čís. 4.
Marx Bruno, chemik, bývalý osobní referent krajského vedení NSDAP v Mikulově, nar. v Mikulově, řím. kat., národnosti německé, posledně bytem v Mkulově, Koněvova ul. čís. 30.
V příloze se připojují výpovědi tří nejdůležitějších svědků vzniku požáru a to MRPh Hugo Kubíčka, drogisty v Mikulově, Husova ul. č. 12, Otmara Blatného, vikáře, bytem v Mikulově, nám. Rudé armády č. 3 a Němce Dra (doktora) Karla Jüttnera, profesora v.r. a správce zámku a musea v Mikulově, bytem v Mikulově, nám. Rudé armády č. 10.
O Dru Karlu Jüttnerovi bylo šetřením zjištěno, že po celou dobu okupace, ačkoliv stále bydlel v Mikulově, nebyl vůbec členem NSDAP a ani jinak politicky činný. Byl a jest milovníkem památek a sbírek, hlavně prehistorických a jen jeho přičiněním a obětavostí mohlo býti zachráněno mnoho věcí ze sbírek, které by jinak ve zříceninách vyhořelého zámku vzaly za své. Dále bylo zjištěno, že Dr. Jüttnerem byly ze shořelého zachráněny aneb zajištěny následující věci:
1. Celá knihovna asi o 6.000 svazcích jest nepoškozena a nyní zajištěna v podzámčí.
2. Archiv rodinný a historický byl státním a zemědělským archivem v Praze převezen do zajištění do Židlochovic, okres Hustopeče, kde jest uložen v zámku.
3. Archiv panský (týkající se výhradně Ditrichsteinů) jest v dobře zajištěné místnosti zachovalé budovy v podzámčí.
4. Sbírka obrazů asi 200 kusů jest rozdělena na dvě části. Nepoškozené obrazy jsou umístěny v městském museu v Mikulově a poškozené obrazy v knihovně v podzámčí.
5. Sbírka rytin jest uskladněna v knihovně v podzámčí.
6. Sbírka pravěká (pokud se uchovala) čítající asi 50 kusů jest umístěna v museu v Mikulově.
7. Sbírka nerostů byla zachráněna úplně. Cennější kusy byly pak odvezeny do zemského musea v Brně, zbytek jest zajištěn v zachovalé části zámku.
8. Sbírka keramiky rodiny Ditrichsteinů, pokud byla zčásti zachráněna, jest uložena v městském museu v Mikulově.
9. Sbírka keramiky francouzské, zčásti zachráněné, jest uložena v městském museu.
10. Zachráněné staré drahocenné mapy v počtu 12 kusů, 4 staré globusy, z nichž dva poškozené jsou uloženy v knihovně zachovalé části zámku.
11. Sbírka sošek a soch z různých vykopávek v Řecku a v Egyptě, dále vykopávek římských a orientálních, pokud byly zachovány, jest uložena v knihovně, zčásti též v městském museu v Mikulově.
12. Zachráněné kusy nábytku v počtu asi 200 kusů jsou uloženy v knihovně a ve skladištích v zachovalé části zámku.
Stejnopis nynějšího šetření byl postoupen okresní úřadovně státní bezpečnosti v Mikulově na vědomí a k případnému dalšímu pátrání po pachatelích.
Zatímní okresní velitel:
praporčík Antonín Janíček
Antonín Janíček v.r.
Mikulov, dne 13. dubna 1946
Okresní úřadovně státní bezpečnosti
Mikulov.
praporčík Antonín Janíček
Antonín Janíček v.r.
Mikulov, dne 13. dubna 1946
Okresní úřadovně státní bezpečnosti
Mikulov.
Na vědomí k případnému dalšímu zařízení. Zajištěnou nádobu od benzinu, pozůstatek po náloži a elektrický drát připojuji.
Příl.: -3- a konev,
drát a zbytek
z nálože.
Zatímní okresní velitel
praporčík Antonín Janíček
Antonín Janíček v.r.
Razítko oblastní úřadovny státní bezpečnosti v Mikulově
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
